Začala příprava stavby Energocentra, využívat bude teplo z čistírny odpadních vod

Hlavní město hledá alternativní, čisté zdroje energie. „Energetická bezpečnost a jistota zajištění zdrojů a soběstačnost jsou naší prioritou. Dlouho jsme v Praze nevyužívali potenciálu vody, odpadní vody přitékající na čistírnu mají díky významné spotřebě teplé užitkové vody relativně vysokou teplotu. A tyto vyčištěné odpadní vody mají významný potenciál být zdrojem tepelné energie využitelné především ve vytápění. Jejich využití může významně přispět ke snížení závislosti na zemním plynu a ke snižování uhlíkové stopy teplárenských soustav v hlavním městě Praze. A výmluvné je myslím i množství domácností a Pražanů, které Energocentrum bude zásobovat – ve finále půjde skoro o sto tisíc lidí,“ říká pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Prvním krokem schválené investiční akce je zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), včetně související inženýrské činnosti a příprava návrhu žádosti o dotační podporu. Vypracována bude studie proveditelnosti napojení Energocentra na páteřní infrastrukturu zásobování teplem na území Prahy včetně oblasti Bubny-Zátory.

„Energocentrum považuji za jeden z nejdůležitějších projektů pražského klimatického plánu, protože může velkému množství Pražanů ušetřit potenciální náklady na vytápění svých domácností. Podobná centra fungují s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Jsem ráda, že se projekt posouvá vpřed,“ říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

„Projekt Energocentra dokáže zajistit teplo pro stávající obyvatele například v oblasti Veleslavína, ale i pro nové obyvatele v plánovaných čtvrtích, jako jsou Bubny-Zátory. Energocentrum využije relativně vysoké teploty odpadních vod, které do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově přitékají, a jež po vyčištění mají i v chladnějších měsících teplotu kolem 15 °C. Za pomoci soustavy tepelných čerpadel o výkonu až 2 x 90 MW se teplota zvýší až na 110 °C a budeme ji schopni dodávat do systému centrálního zásobování teplem. Pražská vodohospodářská společnost nyní zahájila projektovou přípravu stavby, s předpokládaným zahájením realizace v roce 2028,“ říká Michal Hroza, pražský radní pro oblast infrastruktury.

Předběžnými výpočty bylo stanoveno, že tepelná kapacita jedné vodní linky je schopna zabezpečit teplem oblast Juliska – Veleslavín a kapacita druhé vodní linky připravovanou oblast Bubny – Zátory a případně i blízké navazující oblasti.

V případě úplného vystrojení bude Energocentrum schopno do každé zásobované oblasti dodat přibližně 830 000 GJ tepla ročně, celkem tedy cca 1 660 000 GJ tepla ročně. Takové množství je schopno v každé zásobované oblasti pokrýt teplem přibližně 41 500 domácností se zhruba 100 tisíci obyvatel, celkem tedy pro obě uvažované etapy zásobovaného z tohoto zdroje přibližně 83 000 domácností se zhruba 200 tisíci obyvatel.

„Projekt energocentra je unikátním řešením využití potenciálu zbytkového tepla, které máme akumulováno v odpadních vodách čistírenské infrastruktury. Jde tak o využití tepla, které se v současné chvíli jinak dále nevyužívá a zároveň bude mít Praha svůj vlastní velký ekologický zdroj tepla. V danou chvíli je Praha totiž primárně zásobena uhelnou teplárnou z Mělníku. Zapadá tak do celkové strategie teplárenství, kterou hlavní město Praha v současné chvíli zpracovává. S ohledem na evropské trendy na zachování a rozšiřování centrálních zásobovacích soustav teplem a jejich nutnou ekologizaci, jde tak jednoznačně o krok správným směrem, i s ohledem na nově schválené předpisy v oblasti požadavků na nízkoemisní budovy a jejich nutnost být připojen na nízkoemisní teplo. Díky možnosti využití tohoto odpadního tepla a jeho připojením do centrální zásobovací soustavy tak budou moci nové budovy snadno plnit legislativní požadavky,“ říká Jan Chabr, předseda Výboru pro energetiku Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Předpokládá se, že Energocentrum přispěje k významné úspoře zemního plynu (až o 14,6 milionu m3/rok, resp. 29,2 milionu m3/rok) a odpovídajícímu snížení uhlíkové stopy z vytápění. Využití nízkopotenciálního odpadního tepla z ÚČOV je také jedním z prioritních opatření uvedených v Klimatickém plánu hlavního města Prahy do roku 2030.