Zákony vlivné netrápí

Večerník Praha - 7.2.2003
Podtitulek: Michael Kocáb a další významné osobnosti umějí obejít paragrafy a památkáři pláčou
Autor: MARTINA KLAPALOVÁ
Některé pražské památky trpí paradoxně tím, že našly mocné a vlivné majitele. Známé a bohaté osobnosti mají dost peněz a styků na to, aby s vidinou komfortu a luxusu památku načerno přestavěli a riskovali pokutu, kterou hravě zaplatí. Dům v Karlově ulici 12, jehož spolumajitelem je hudebník Michael Kocáb a jemuž tento týden hrozila exekuce za nezaplacené stavební práce, je jedním z typických případů.
Praha - Téměř deset let se památkáři snažili zabránit nejrůznějším nepovoleným stavebním úpravám na původně gotickém domě v Karlově ulici, jehož spolumajitelem je hudebník Michael Kocáb. Marně. Docílili jedině toho, že před lety udělili Kocábovi osm tisíc korun pokuty. Jak moc hrál v tomto případě roli fakt, že jednali se známým umělcem a přítelem Václava Havla?
"V žádném případě nám to při jednáních s památkáři nepomohlo. Jedině snad v tom, že Kocábovo jméno nám otvíralo dveře na úřady, kde by nás jinak čekaly dlouhé čekací lhůty," sdělil jeden z pěti majitelů domu Luděk Munzlinger. I proto čtyři spolumajitelé domu před několika lety zplnomocnili právě Kocába, aby za ně jednal jako hlavní stavebník. Přesto tvrdí, že památkáři jim neustále házeli klacky pod nohy, ačkoliv do rekonstrukce investovali 25 milionů.
Kocáb si dokonce na postup památkářů oficiálně stěžoval. "Tentýž stát, který přivedl dům téměř ke globální havárii, nejen že nepřispěje k opravě ani jedinou korunou, ale ztrpčuje nám práci řadou výtek, nepřátelských kritik a byrokratických obstrukcí," napsal před časem Kocáb tehdejší ředitelce památkářů magistrátu Jiřině Knížkové. Jenže památkáři tvrdí, že si z jejich názorů a zákonných norem nikdo těžkou hlavu nedělal. "Byli jsme bezmocní. Odbor památkové péče magistrátu například rozhodl, že střešní vikýře, postavené načerno, musejí být odstraněny do 21. prosince roku 2000. A co myslíte? Jsou tam dodnes," říká památkářka, která si z obavy ze ztráty zaměstnání nepřeje zveřejnit jméno. Ostatně i další památkáři připouštějí, že v případě silných a vlivných investorů se prosazuje památkový zákon s obrovskými potížemi.
Pokračování na str. 2
" Snažíme se sice měřit každému stejným metrem, ale jsem přesvědčena, že běžnému Pražanovi by něco takového neprošlo," prohlásila Olga Ambrožová, zástupkyně ředitele Státního památkového ústavu v hlavním městě Praze (nyní Národní památkový ústav). "Neříkám, že každá významná osobnost znamená potíže, ale většinou se snaží prosadit své představy za každou cenu," dodává s hořkostí.
Jak takové prosazování představ vypadá? "Jsme zahrnováni intervencemi a naši kolegové na magistrátu jsou vystaveni i politickým tlakům," upřesnila Ambrožová.
Stává se poměrně často, že proti sobě stojí úřednická byrokracie na jedné straně a arogance peněz a moci na straně druhé. Památkáři takové souboje většinou prohrávají. Dlouho například bránili manželům Havlovým a architektce Evě Jiřičné rekonstruovat kostel svaté Anny na Anenském náměstí pro akce Nadace Vize 97 tak, aby se odkryl unikátní historický krov. Nakonec prohráli. Jiřičná se odvolala proti jejich zamítavému stanovisku na ministerstvo kultury a tam jí vyhověli.
Podobně dopadl souboj s mecenáškou Medou Mládkovou o Sovovy mlýny. Mládková prosazovala přes odpor památkářů umístění skleněné krychle na Sovovy mlýny jako poutače na galerii moderního umění. Nakonec ji prosadila až díky osobnímu rozhodnutí ministra kultury Pavla Dostála, který je nejvyšším mužem v zemi přes památky.
Jiní investoři raději památkáře rovnou obejdou. To je příklad švýcarského podnikatele a vydavatele časopisů Týden a Instinkt Sebastiana Pawlowského, který si v Praze pronajal několik památek v lukrativních částech města. "Vždycky, když vidíme jméno Pawlowski, jsme už dopředu ostražití, protože s ním máme špatné zkušenosti," tvrdí Ambrožová. "Jak v případě Hergetovy cihelny, tak i nyní při chystaných úpravách domu v Celetné, který Pražané znají díky restauraci U zlatých andělů."
Podnikatel Pawlowski je v klidu: "Vůbec nevím, co se na projektu Celetné památkářům nelíbí. Už žádáme o stavební povolení." K problémům kolem nedávno otevřené Hergetovy cihelny na Kampě se raději nevyjádřil. Není divu. Za nepovolené zbourání historických kleneb dostal před časem 100 tisíc korun pokuty, což je nejvyšší možná částka.

Příklady osobností, které se necitlivě chovají k památkám
Bývalá restaurace U jezírka v zahradě Kinských - majitel skladatel Karel Svoboda (několikrát dostal pokutu za to, že se z historického objektu stala ruina a radnice Prahy 5 dokonce uvažovala o vyvlastnění).
Hergetova cihelna na Kampě - nájemcem je firma Immovision Praha Sebastiana Pawlowského (z poslední dochované pražské cihelny zmizely bez povolení památkářů barokní klenby v síni, pokuta 100 tisíc korun).
Chráněná funkcionalistická vila na Babě - majitel právník a bývalý textař skupiny Katapult Ladislav Vostárek (přestavba domu proběhla zcela jinak, než jak stanovilo stavební povolení, historici umění označili věc za skandální).
Chráněný dům v Karlově ulici 12 - majitel Michael Kocáb a čtyři členové rodiny, které byl dům vrácen v restituci (pokuta 8 tisíc korun za nepovolené otlučení omítek, provedení střešních vikýřů a reinstalaci malovaného barokního stropu).