Zásada DNSH - Jak zajistit, aby projekty významně nepoškozovaly životní prostředí?

V mnoha výzvách k předkládání žádostí o podporu se objevuje podmínka, že aktivity financované z dané výzvy nesmějí významně poškozovat environmentální cíle dle čl. 17 Nařízení o Taxonomii (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088). Příjemce dotace je pak povinen postupovat při realizaci projektu v souladu s článkem 17 Nařízení (EU) 2020/852 a uplatňovat tak zásadu DNSH („Do Not Significant Harm” – „významně nepoškozovat“). K danému tématu bylo již vydáno mnoho různých dokumentů, ať už z evropské úrovně (např. Technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“), tak i z úrovně národní – např. Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR. Zásady DNSH jsou z praktického hlediska rozděleny podle oblastí životního prostředí:

  • 5 minuta čtení
Zásada DNSH - Jak zajistit, aby projekty významně nepoškozovaly životní prostředí

Ochrana klimatu a přizpůsobení se klimatické změně 

Povinnost řešit ochranu klimatu a adaptaci na klimatickou změnu je zmiňována v některých českých legislativních normách, které hrají roli při plánování, přípravě a schvalování/povolování projektů, např. zákon č. 283/2021 Sb. (stavební zákon), či zákon č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Z dokumentací a stanovisek vzniklých při přípravě projektů v souvislosti s postupy dle uvedených zákonů je možné čerpat informace potřebné pro prokázání splnění podmínky DNSH v oblasti klimatu. 

Mezi základní způsoby, jak zásadu DNSH v podmínkách fondů EU uplatnit v oblasti ochrany klimatu (mitigace), lze například zařadit: 

  • podporovat využití odpadního tepla 
  • vyžadovat / bonifikovat nákup výroby s nejvyšší energetickou třídou 
  • důsledně podporovat jen budovy v nejlepším energetickém standardu (tj. vyžadovat lepší standard, než požaduje současná legislativa) 
  • nepodporovat výměny topných systémů u budov, které neprošly energeticky úspornou rekonstrukcí, 
  • u relevantních projektů (zejména veřejné a kancelářské budovy, veřejná prostranství, dopravní terminály apod.) vyžadovat zajištění parkovacích míst pro kola 
  • aktivně podporovat prvky zelenomodré infrastruktury (zeleň, zelené střechy a fasády apod.) aktivně podporovat či vyžadovat inteligentní systémy hospodaření s energií 
  • podporovat vozidla s nulovými emisemi 
  • u budované infrastruktury podporovat využívání veřejné dopravy, cyklistiky a chůze 
  • vyžadovat energeticky úsporné technologie v dodavatelském řetězci pitné vody (distribuce, spotřeba, čištění) 
  • aktivně podporovat opatření na zadržování a využívání dešťové vody (např. u budov) 

 

Odpady

Smyslem DNSH je, aby činnost významně nepoškodila oběhové hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace, tzn. nevedla k významné nehospodárnosti v používání materiálů nebo v přímém nebo nepřímém využívání přírodních zdrojů nebo by významně přispívala ke vzniku, spalování bez energetického využití nebo odstraňování (skládkování) odpadu nebo pokud by mohlo dlouhodobé odstraňování odpadu způsobit významné a dlouhodobé škody na životním prostředí. 

Prevence a omezení znečištění

Smyslem DNSH je, aby činnost významně nepoškozovala prevenci a omezování znečištění s cílem omezovat znečištění a působit preventivně vůči dalšímu znečišťování životního prostředí. Poškozením je označován zejména stav, kdy činnost povede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy. 

Ochrana vod

V této oblasti životního prostředí jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami. 

Biodiverzita 

V případě aktivit, podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, SEA), je prověřování součástí těchto procesů. Z hlediska soustavy Natura 2000 je toto pak součástí hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000, prováděných autorizovanými osobami. Oba tyto procesy ale nepostihnou podstatnou část dalších aktivit, které do nich procesně nespadají 

Jak konkrétně zásadu DNSH při realizaci projektu naplnit? 

Níže uvedený výčet popisuje vybrané příklady opatření ve výše uvedených oblastech. 

Pro oblast odpadů platí, že nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem. 

V rámci prevence a omezení znečištění je zásadní , že ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli, se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 a ISO 16000-3:2011 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 materiálu nebo prvku.  

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400. 

Při ochraně vod jsou definovány parametry určující maximální průtok zařízení. Jsou-li instalována tato zařízení k využívání vody, kromě instalace v jednotkách bytových budov, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139: 

  1. umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min; 
  2. sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min; 
  3. WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru; 
  4. pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.  
24. října 2024
20. listopadu 2024