Změny v Příručce pro příjemce s platností od 15. 7. 2008

Článek shrnuje změny, které verze 1.8 Příručky pro příjemce finanční podpory projektům JPD 3 přinesla oproti verzi předcházející.Vesměs se jedná o změny formulačního charakteru, které pro realizátory neznamenají, že by museli něco změnit v projektech.

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo novou verzi Příručky pro příjemce finanční podpory z JPD 3. Revidovaný text Příručky vstoupil v platnost 15. července 2008. Upozorňujeme, že realizátoři projektů musejí vždy respektovat pravidla stanovená aktuálně platnou Příručkou. 

Ke stažení:

 

Následující odstavce shrnují změny, které verze 1.8 Příručky pro příjemce finanční podpory projektům JPD 3 přinesla oproti verzi předcházející. Vesměs se jedná o změny formulačního charakteru, které pro realizátory neznamenají, že by museli něco změnit v projektech.

Článek uvádí změny chronologicky, tj. popisuje jako první změnu, která se v Příručce objevuje jako první při jejím pročítání směrem od první kapitoly dále.

 

Kapitola 2.4.2 Ukončení projektu

Na konec textu kapitoly, která upravuje časovou uznatelnost, byly doplněny věty: „Nutno počítat  s tím, že ostatní případy může poskytovatel dotace posuzovat individuálně a pouze na základě předložení řádného odůvodnění v závěrečné monitorovací zprávě (může jít zejména o znovuvystavené faktury, které byly dříve vystaveny nesprávně, odměny a odvody za práce vykonané v posledním  měsíci před skončením projektu apod.). Nejzažším možným termínem uznatelnosti výdajů v JPD 3 je 31.12.2008.“
V praxi je tento postup již aplikován, jedná se tedy jen o zpřesnění popisu do textu Příručky.

 

Kapitola 2.5.2 Podstatné změny projektu

Ve 4. odstavci došlo k doplnění textu o větu: „Zvýšení soukromého spolufinancování v průběhu projektu je možné a je podstatnou změnou projektu.“

V prvním odstavci části „Změna data ukončení projektu je považována za podstatnou změnu projektu“ bylo doplněno: „ Související změny rozpočtu v případě prodloužení projektu mohou být jak podstatné, tak i nepodstatné. Navýšení osobních nákladů v případě prodloužení projektu je možné, avšak musí být použity stejné jednotkové ceny k daným pracovním pozicím, jako v předchozím období.“

 

Kapitola 2.6.2 Neoprávněné odstoupení od realizace projektu

Na konec textu kapitoly, která upravuje časovou uznatelnost, byla doplněna věta: „Pokud není do doby předložení závěrečné monitorovací zprávy a žádosti o platbu odvod místně příslušným finančním úřadem vyměřen, poskytovatel je oprávněn nevyplatit příslušnou částku představující porušení rozpočtové kázně v rámci závěrečné platby.

 

Kapitola 2.6.7 Vymáhání finančních prostředků z rozpočtu Hlavního města Praha

Došlo k reformulaci textu. Příručka dříve zmiňovala vymáhání prostředků soudní cestou, aktuálně stanovuje, že nejprve je příjemci adresována výzva k vrácení prostředků, které na projekt nevyužil v souladu s podmínkami poskytnutí, a teprve v případě, kdy k vrácení prostředků nedojde, následuje vymáhání prostředků soudní cestou.

 

Kapitola 2.9 Samostatný účet projektu

Předposlední odstavec kapitoly byl doplněn o větu: „Bankovní poplatky v období po  ukončení projektu až do předložení závěrečné žádosti o platbu jsou uznatelným výdajem.“ Jedná se pravidlo, které je už v praxi uplatňováno, protože bylo v dřívější verzi Příručky obsaženo, aktuálně je doplněno pro úplnost i konkrétně do kapitoly 2.9.

 

Kapitola 2.10.3 Žádost o závěrečnou platbu

Za třetí odstavec byl doplněn text v tomto znění: „Činnosti  spojené  se zpracováním závěrečné monitorovací zprávy a závěrečné žádosti o platbu jsou uznatelné pouze do data ukončení realizace projektu. V období  před ukončením realizace projektu může jít  např.  o přípravu podkladů pro závěrečnou MZ, nelze však  např. nárokovat kopírování či práci na monitorovací zprávě po skončení realizace projektu.“
V praxi je tento postup již aplikován, jedná se tedy jen o zpřesnění popisu do textu Příručky.

 

Kapitola 3.2 Účetní doklady, část Limity rozpočtu projektu pro uznatelné výdaje

Za poslední odstavec byl zařazen nový text ve znění: „V řádně odůvodněných případech může poskytovatel dotace u projektů prodloužených na dobu delší než původně uvedenou v právním aktu o poskytnutí podpory souhlasit  s:

  • překročením limitu 7 % nákladů na místní kancelář v přepracovaném rozpočtu projektu, avšak pouze do výše nezbytné pro ukončení projektu v prodlouženém termínu;
  • překročením výše osobních nákladů (včetně jednotkových cen) stanovených v původním rozpočtu projektu a případně již navýšených v předchozím období v souladu s danými 15% limity;  překročení je možné  maximálně ve  výši mezd v daném odvětví obvyklé v místě realizace projektu a při  dodržení principu efektivnosti vynaložených nákladů.“

 

Kapitola 3.3.1 Všeobecně

Před poslední odstavec kapitoly byla vložena specifikaca týkající se odměn pracovníků projektu na konci realizace ve znění: „Mimořádné odměny pracovníkům projektu (ve výši zohledňující velikost úvazku, délku pracovní smlouvy na projektu a výši dosavadní vyplacené mzdy) jsou v řádně odůvodněných případech uznatelným výdajem (zejména v souvislosti s ukončením projektu), avšak  bez navýšení osobních nákladů, které by vedlo k podstatné změně rozpočtu.“
V praxi je tento postup již aplikován, jedná se tedy jen o zpřesnění popisu do textu Příručky.

 

Poznámky pod čarou č. 28 a č. 30

Došlo k aktualizaci zmiňované vyhlášky, místo vyhlášky č. 496/2005 Sb., je aktuálně zmiňovaná vyhláška č. 357/2007 Sb.

 

Kapitola 3.4.2 Cestovní náhrady pro zahraničí experty

Nově se v závěru kapitoly říká: „ Per diems nejsou propláceny zahraničním expertům, kteří s příjemcem uzavřeli pracovní smlouvu (či jinou obdobnou smlouvu) dle českých právních předpisů.
Per diems mohou být expertovi hrazeny v plné výši; pouze s jeho souhlasem mohou být per diems stanoveny nižší ; mohou být také proplaceny jen doplatkem po zaplacení ubytování přímo příjemcem, příp. poskytnutí stravování v rámci aktivity, na kterou byl expert pozván. V rámci tohoto způsobu stravování (tj.není-li proplaceno expertovi přímo) nejsou propláceny náklady na alkohol a cigarety.“
V praxi je tento postup již aplikován, jedná se tedy jen o zpřesnění popisu do textu Příručky.

 

Kapitola 3.5 Zařízení a vybavení

Text v rámečku uvedeném v závěru kapitoly nově stanovuje, že zařízení a vybavení zakoupené pro realizaci projektu musí do doby schválení závěrečné žádosti o platbu projektu zůstat v majetkové evidenci příjemce dotace nebo jeho partnerů. Dříve bylo relevantním termínem dokončení projektu.

 

Kapitola 3.6 Místní kancelář / náklady projektu

V části týkající se režijních výdajů, byl do rámečku doplněn nový odstavec ve znění: „Celková výše vypočtené částky, příp. i počet položek k rozdělení (např. dva projekty mezi které je děleno se změní na tři nebo se zvýší nájemné či rozšíří nebo sníží počet metrů plochy) se může v průběhu projektu  změnit, metodika výpočtu musí zůstat stejná.“
V praxi je tento postup již aplikován, jedná se tedy jen o zpřesnění popisu do textu Příručky.

 

Kapitola 4.8 De minimis

Kapitola byla poměrně upravena v návaznosti na platnost nového nařízení upravujícího poskytování podpory de minimis. Nové nařízení má číslo 1998/2006. Text Příručky nově popisuje návaznost „starého“ nařízení k podpoře de minimis a tohoto nového předpisu.

 

Kapitola Prokazování výdajů vynaložených příjemcem podpory z vlastních zdrojů

Text Příručky má nový poslední odstavec, který říká: „Pokud bylo soukromé spolufinancování vyčísleno v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a je tedy závazné, musí po ukončení projektu být z celkové sumy  vyčerpaných uznatelných rozpočtových prostředků zřejmé, že byl zachován předpokládaný poměr soukromého a ESF/SR spolufinancování (vyjádřeno v % či Kč).“

 

Kapitola 7. Audit

Za druhý odstavec byl vložen text: „Nejpozději 6 měsíců před plánovaným ukončením projektu je příjemce podpory povinen uzavřít smlouvu s auditorem, jejíž součástí musí být požadavky na audit ze strany poskytovatele podpory uvedené v textu Poskytnutí podpory. O uzavření této smlouvy bude poskytovatele podpory informovat v nejbližší průběžné monitorovací zprávě.“ Tento text jen reformuluje povinnost příjemce už dříve v Příručce upravenou.

Dále text Příručky ohledně auditorské zprávy více navádí, a to odkazem na příslušný zákon: „Při převzetí  auditorské zprávy příjemcem doporučujeme příjemci společně s auditorem zkontrolovat, zda splňuje všechny náležitosti dle zákona a neobsahuje např. technické chyby (součty apod.). Zpráva auditora, obsahující  výrok auditora podle zákona č.254/200 Sb., o auditorech, v platném znění, musí být dodána a fakturována nejpozději do dvou měsíců po ukončení realizace projektu; musí obsahovat náležitosti dle § 14 cit. zákona, kde jsou uvedeny i povinné náležitosti obsahu auditorské zprávy  (viz příloha č.VII.)

Poslední věta této kapitoly specifikuje termín pro zpracování auditní zprávy: „Potřebný je pouze jeden audit, který je zpravidla vyhotoven až po skončení realizace projektu, avšak nejpozději ke dni odevzdání závěrečné monitorovací zprávy z projektu.“

 

Kapitola 9.3 Závěrečná monitorovací zpráva

Došlo k doplnění nového odstavce na závěr kapitoly: „Součástí závěrečné monitorovací zprávy je souhrnná informace o realizaci projektu. Její obsah a formát stanoví poskytovatel dotace; zpravidla obsahuje: stručný popis realizace projektu, zejména průběh klíčových aktivit a dosažení cílů projektu, zpětná vazba od cílových skupin, problémy při realizaci projektu, výstupy projektu a jejich dostupnost, finanční část.“
V praxi je tento postup již aplikován, jedná se tedy jen o zpřesnění popisu do textu Příručky.

 

Kapitola 9.4 Monitorovací indikátory

Došlo k doplnění textu o pasáž: „V monitorovacích zprávách i v  závěrečné zprávě z projektu příjemce popíše případné problémy s naplňováním indikátorů. Změna monitorovacích indikátorů v průběhu projektu je podstatnou změnou, proto doporučujeme konzultovat případné problémy při jejich neplnění s poskytovatelem, neboť v případě neodůvodněného závažného nenaplnění indikátorů se příjemce vystavuje nebezpečí krácení dotace.“
V praxi je tento postup již aplikován, jedná se tedy jen o zpřesnění popisu do textu Příručky.

 

Kapitola 11. Archivace

Za první odstavec kapitoly byl zařazen nový text ve znění: „Náklady na archivaci dokumentace po ukončení realizace projektu nejsou uznatelné (např. nájem úložných prostor po ukončení projektu). Je nicméně možné v období před ukončením projektu zahrnout do osobních nákladů příslušných zaměstnanců projektu, příp. i  do položky Nákup zboží (šanony, elektronická média), přiměřené náklady na přípravu a třídění dokumentů k archivaci.“

Uprostřed kapitoly je dále doplněná pasáž, která představuje výtah zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví.

 

Příloha VII – Náležitosti auditorské zprávy

Došlo k přepracování přílohy VII Příručky.

 

Příloha VIII

Revize přílohy VIII navazuje na ukončení platnosti nařízení č. 69/2001 upravující poskytování podpory de minimis a vydání nového nařízení týkající se de minimis, jež má číslo 1998/2006.

 

Předchozí verze Příručky pro příjemce

Protože při realizaci projektu je nutné postupovat vždy podle Příručky pro příjemce finanční podpory projektům JPD 3 platné v době, kdy nějaký výkon realizace provádíte (např. výběr dodavatele), k dispozici jsou také dříve platné příručky pro příjemce:

 

15. července 2008
15. července 2008