Pražské studánky - Na Cibulce
Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.
[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]
Popis:Gotizující kaplička z červených cihel (kdysi omítaná) na půdorysu 2,1 x 3 m, se sedlovou střechou (v hřebeni výška 2,35 m). Podezdívka obložena kamennými bloky. Vstupní předsíňka 1,2 m, za ní místnost s vlastní nádržkou 155 x 125 cm, dnes 110 cm hlubokou, na dně s vodou (a nepořádkem). Při horním okraji nádržky na severozápadní straně kovová odtoková trubka. Vstup do kaple portálem s lomeným obloukem. Dlouhodobě bez vody a značně poškozená (zcela zřícen západní roh stavby!). |
Odkaz do dynamické mapy Městská část Praha 5 |
Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):
Studánka je součástí památkově chráněného areálu Cibulka, jejíž parková úprava vytvořena 1817 - 1826 pasovským biskupem Leopoldem Linhartem Thun-Hohensteinem.
Součást přírodního parku Košíře-Motol.
V okolí studánky Jupiter, Nad Cibulkou a Pod Vidoulí.
Další informace:
MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.
Literatura:
Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 149)
Pacáková-Hošťálková Božena a kol.: Pražské zahrady a parky - Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Praha 2000 (str. 216)
Podvolecký František: Podzemní vody a prameny v okolí Prahy - Vodopis čsl. republiky, řada VII, seš. 1, sv. 100 – VÚV, Praha 1934 (str. 40-41)
Kvalita podzemní vody ve studánce:
Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH
a středně vysokou mineralizací.
Obsahy iontů železa a hořčíku jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. V obou případech je překročení limitů pouze malé a oba prvky pocházejí z místních hornin a odpovídají tak přírodně zvýšenému pozadí. Slabě zvýšené hodnoty byly naměřeny také v parametru chemická spotřeba kyslíku, který indikuje organické znečištění přírodního i antropogenního původu.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií a bakterií Escherischia coli, což může prokazovat přítomnost fekálního znečištění, které v okolí tohoto pramene prosakuje do horninového prostředí a podzemních vod. Také byly v této vodě naměřeny zvýšené počty psychrofilních bakterií, což dokládá průsak povrchové vody do této studánky.
Z ostatních sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy terachlorethenu, který pochází z odmašťovacích přípravků a hliníku.
Vydatnost tohoto pramene je přibližně do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.
Trendy: nelze vyhodnotit, zatím byl proveden pouze jeden neúplný laboratorní rozbor