Pražské studánky - Petřínka
Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.
[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]
Popis:Prohnutá schodovitá zídka ve svahu u cesty. Z jejího středu vychází na konci zploštělá mosazná trubka, voda padá do kamenné bazény nepravidelně oválného tvaru cca 60 x 40 cm (13 cm hluboká) a zářezem v její stěně stéká do kanálu. Nad trubkou usazena mosazná tabulka „studánka Petřínka 1982“. Vlastní skružová studna v ovocném sadu cca 50 m severozápadně. Zajímavosti: |
Odkaz do dynamické mapy Městská část Praha 1 |
Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):
Součást evropsky významné lokality Praha – Petřín (Natura 2000). V těsné blízkosti přírodní památka Petřínské skalky.
V oblasti Petřína několik dalších studánek (Na Hřebenkách, Ve Strahovské zahradě) a řada vodovodních štol (Železitá, Štola XV, Strahovská štola ...).
Další informace:
MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.
Literatura:
Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 150)
Ureš Eduard: Pražské studánky - Lidová demokracie 4. 8. 1977
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 22)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 19, 28, 67)
Zavřel Jan: Vody podzemní a povrchové – In: Zavřel Jan a kol. - Pražský vrch Petřín – Paseka, Praha a Litomyšl 2001 (str. 18, 20)
??: Pramen Petřinka přestal vyvěrat - MF Dnes 24. 9. 1997
Kvalita podzemní vody ve studánce:
Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a středně vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.
Z hlediska analyzovaných chemických složek podzemní voda vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Dříve nárazově zvýšené obsahy dusičnanů v posledních letech klesly pod limitní hodnotu (50 mg/l).
V minulosti byly v podzemní vodě z této studánky nárazově naměřeny zvýšené počty koliformních a psychrofilních bakterií, ale poslední analýzy prokázaly snížení počtu těchto mikroorganismů pod stanovený limit.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce sledovány.
Vydatnost tohoto pramene je přibližně 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.
Trendy: koncentrace dusičnanů klesají, počty přírodních bakterií kolísají, takže lze konstatovat, že nárazově dochází k přítoku povrchové vody do studánky.