Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

zde

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005)

Obr. Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2004

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

 

Počet zdrojů

Obr. Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2004

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Skokový nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 je zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích. Nárůst počtu zdrojů v r. 2002 je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů). Naopak pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě – propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha.

Prostřednictvím této soustavy je zásobována většina objektů v pravobřežní části hlavního města. Postupný rozvoj soustavy umožnil odstavení samostatných zdrojů a lokálních kotelen spalujících mazut nebo uhlí. K významné změně v oblasti ekologizace hlavního města došlo v posledních letech především na Jižním Městě, kde bylo přepojeno na soustavu Mělník - Praha celkem 33 blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníkové stanice a v oblasti Krče a Modřan, kde bylo přestavěno 6 stávajících blokových plynových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš na předávací stanice a výtopna Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkového zdroje). V průběhu roku 2004 byla na soustavu Mělník - Praha ještě napojena tepelná síť výtopny Invalidovna a tato výtopna byla zrušena.

Počet REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 2 v posledních letech stagnuje. Největší počet středních zdrojů se nachází ve starší zástavbě v centru města. Poměrně velký podíl zdrojů v kategorii „Ostatní vč. technologie“ tvoří jednak technologické zdroje, které palivo nespalují (čerpací stanice PHM, tiskárny, lakovny, čistírny oděvů apod.), jednak kotelny v rekonstrukci. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).

 

Tab. Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1995–2004

Kategorie	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004
REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, celkem	254	249	237	231	221	201	177	237	242	240
REZZO 2 – střední zdroje celkem	2 718	2 753	2 880	2 868	2 923	3 006	3 027	2 866	2 974	3 055
tuhá paliva	839	695	500	384	280	202	176	131	117	105
kapalná paliva	148	155	127	109	86	81	76	59	50	48
plynná paliva	1 172	1 537	1 769	1 931	2 110	2 259	2 291	2 310	2 321	2 406
ostatní vč.   technologií	559	366	484	444	447	464	484	366	486	496

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

zde

Emise

Obr. Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2004

Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO₂), oxidy dusíku (NO_x), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC – nahradily původně sledované emise C_xH_y) a amoniak (NH₃) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky. Územní bilance jsou zpravidla zpracovávány pouze pro základní znečišťující látky s tím, že územní rozdělení emisí NH₃ a emisí VOC z použití rozpouštědel u malých zdrojů a v domácnostech lze pouze odhadovat.

Množství emisí pro velké a střední zdroje bylo stanoveno s využitím registrů REZZO 1 a REZZO 2. Údaje za malé zdroje REZZO 3 byly získány modelovým výpočtem s využitím aktualizovaných údajů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedeného v r. 2001. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s hlavními dodavateli paliv a energií (Pražská plynárenská, a. s., PRE, a. s., Pražská teplárenská, a. s.). Množství emisí znečišťujících látek závisí mj. na potřebě tepla, a tím na množství spáleného paliva, a je proto ovlivněno klimatickými podmínkami topných období v jednotlivých letech. Uplatnění nové metodiky výpočtu pro zdroje REZZO 3, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčiňuje poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů mezi roky 2001 a 2002.

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2004 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice. Dominantní podíl na celkových emisích si teplárna Malešice udržuje i přesto, že zde v letech 1997–1999 proběhla rekonstrukce dvou hnědouhelných kotlů na spalování kvalitního nízkosirného černého uhlí včetně instalace nových elektroodlučovačů popílku a kryté skládky paliva, a množství emisí SO₂ a tuhých látek tím výrazně pokleslo.

Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí. Hlavní podíl emisí znečišťujících látek připadá, kromě cementárny Radotín, Spalovny Malešice a několika průmyslových zdrojů s menšími emisemi, převážně na provozy Pražské teplárenské, a. s.

tabulky:

• Emise vybraných základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze v letech 1975–2004
• Emise základních znečišťujících látek (celkové a podíl v %) ze stacionárních zdrojů, Praha, 2004
• Porovnání celkových plošných měrných emisí ze stacionárních zdrojů, Praha – ČR, 2004
• Nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), Praha, 2004

 

zde

Spotřeba paliv

Obr. Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1994–2004

Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Pro porovnání spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m³) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Pro malé zdroje REZZO 3 chybějí vstupní data. Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor.

Největší podíl na snížení spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích na území hl. m. Prahy v posledních letech mělo přepojení 33 blokových kotelen na Jižním Městě a napojení Krče (vč. oblastí Novodvorská) a 6-ti blokových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš a výtopny Modřany na tepelný napaječ Mělník - Praha. Skokový nárůst spotřeby tuhých paliv v roce 1999 je důsledek ukončení rekonstrukce kotlů v Malešické teplárně. Mírně se zvyšující spotřeba tuhých paliv v posledních třech letech je zapříčiněna vzrůstajícím objemem spáleného komunálního odpadu ve Spalovně Malešice a zvýšenou spotřebou černého uhlí v Malešické teplárně.

 

Tab. Spotřeba paliv [TJ]

Kategorie	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004
Spotřeba paliv celkem	42 730	37 277	37 864	34 589	37 590	36 808	36 318	36 267
REZZO 1 – velké zdroje	27 251	23 561	24 164	21 675	22 111	21 560	20 079	20 613
REZZO 2 – střední zdroje	9 308	7 733	7 906	6 693	8 300	8 250	8 219	8 298
TN EMĚ Praha	6 171	5 983	5 794	6 221	7 179	6 997	8 020	7 356
Tuhá paliva celkem	7 850	5 558	7 592	6 545	7 842	8 262	7 685	8 463
REZZO 1 – velké zdroje	6 343	4 708	7 030	6 188	7 511	7 960	7 350	8 213
REZZO 2 – střední zdroje	1 506	850	562	357	331	302	335	250
Kapalná paliva celkem	1 495	1 273	1 319	739	789	569	1 012	418
REZZO 1 – velké zdroje	1 076	996	1 073	544	597	407	860	271
REZZO 2 – střední zdroje	419	277	246	195	192	162	151	147
Plynná paliva celkem	27 214	24 464	23 160	21 084	21 780	20 980	19 602	20 030
REZZO 1 – velké zdroje	19 831	17 858	16 062	14 943	14 003	13 193	11 869	12 129
REZZO 2 – střední zdroje	7 383	6 606	7 098	6 141	7 777	7 786	7 733	7 901

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, MHMP