Blanka svede auta pod Letnou i Vltavu
Právo - 9. 8. 2000
Praha -Stavba nové části městského okruhu v úseku Strahovský tunel - Pelc Tyrolka nazvané Blanka, o níž se za nemalého zájmu odborné i občanské veřejnosti hovoří dlouhá léta, bude zahájena už v příštím roce.
"Jde o soubor tří staveb, který naváže na Strahovský tunel. Projekt měl tři varianty řešení. Nazvali jsme je Hana, Dana a Blanka. Hana měla vést do Holešovic, Dana přes Dejvice a Blanka přes Bubeneč," řekl Právu hlavní inženýr projektu Josef Dvořák ze společnosti Satra, která společně s firmou VPÚ DECO projektovala jeho část mezi Špejcharem a Pelc -Tyrolkou. Úsek Prašný most - Špejchar bude realizovat akciová společnost Metroprojekt a část mezi Prašným mostem a Myslbekovou společnosti PUDIS a SUDOP. Satra se podílela například na stavbě tunelu Mrázovka, spolupracovala na Strahovském tunelu nebo na vestibulu stanice metra Hradčanská.
První část za pět let
Komise starostů Prahy 6, 7, 8 a pražského magistrátu ze tří variant vybraly variantu Blanka. Jako první bude realizována stavba v úseku Špejchar - Pelc Tyrolka, která vytváří nové komunikační propojení pod Vltavou. Uvedena do provozu bude v roce 2005, po zprovoznění silničního okruhu, který zahrnuje také nový Trojský most. Na něj bude postupně převedena tramvajová doprava z nynějšího provizorního mostu elektrické dráhy a bude obsahovat také stezku pro chodce a cyklisty, která naváže na cyklistickou zónu. Jako druhá proběhne stavba úseku Myslbekova - Prašný most, která bude ukončena v roce 2007, a o další tři roky později budou tyto dvě části spojeny v úseku Prašný most - Špejchar. Motoristé budou moci využít jednotlivé části hned po jejich dokončení, nezávisle na dokončení celého projektu. Jak uvedl marketingový ředitel společnosti Satra Ludvík Šajtar, převážná část trasy povede v ražených tunelech, které mají minimální vliv na životní prostředí. Například pod Stromovkou proběhne ještě průzkum v podzemní štole.
Šestikilometrový tunel
Celková délka tunelu je téměř šest kilometrů, z toho 900 metrů povede v hloubených tunelech. Také proto se v průběhu stavby Pražané nemusejí obávat závažných dopravních omezení. Dojde k nim pouze v průběhu stavby úseku Prašný most -Špejchar, ale nikde nebude zcela přerušen provoz. Každá fáze stavby byla podmíněna zachováním automobilové dopravy. Vždy zůstanou minimálně dvakrát dva jízdní pruhy, pouze místo tramvajové dopravy bude podle postupu stavby v konkrétním úseku zavedena náhradní doprava autobusová. U všech tří variant bylo prováděno zátěžové posuzování, konečná varianta Blanka odvede do podzemí až 80 procent dopravních výkonů. Všude povedou dva jednosměrné dvouproudé tunely. Doporučená rychlost v nich bude 70 km/hod. Na rozdíl od například Strahovského tunelu v případě této stavby budou téměř všechny nájezdy a výjezdy schovány pod zemí.
Křížení s metrem
"Asi nejobtížněji se bude stavět pod Vltavou, kde budou probíhat práce až 30 metrů pod zemí. A pak v místě, kde se tunel bude křížit s metrem ve stanici Hradčanská. Tam bude částečně omezen vstup do vestibulu. V bodě, kde se tunel potká s trasou metra 4 C, jejíž stavba se připravuje, situace tolik problematická nebude, protože tady už se podzemní dráha kříží s povrchovou částí tunelu. Současně s tunelem budou také postaveny podzemní garáže pro návštěvníky Pražského hradu," řekl Šajtar. "Letná je spodní částí pomyslného trychtýře, který pojme veškerou dopravu přiváděnou celým severozápadním sektorem nejen Prahy, ale i středočeského kraje. Komunikační systém, který je v současné době v metropoli k dispozici, přivádí většinu dopravy právě sem. Je nutné reagovat na stále stoupající počet automobilů. Hlavním podnětem k výstavbě tunelu byla především neúnosná situace v pražské dopravě," řekl Právu Miloslav Jirsa, referent územního rozvoje inženýrské sítě Obvodního úřadu Praha 6.
Výhrady i úlevy
"Stavba tohoto tunelu je naprosto nesmyslná. Určitě se budou likvidovat domy. Na Praze 7 jsou problémy s dopravou pouze u vyústění Letenského tunelu a na nábřeží," řekl Právu na adresu projektu důchodce Bohuslav Purger bydlící na Letné. Podobné výhrady i obavy má řada občanů obvodu. "Dopravní situace se o hodně zlepší," míní naopak hostinský Stanislav Váša z Prahy 7. "Nejen místním obyvatelům to přinese jenom výhody." Také taxikář Petr Povejšil vidí spíše přednosti stavby tunelu. "Dopravní omezení v průběhu stavby snad nebudou kritická. Dneska se tu jezdí hrozně, až nový tunel postaví, může být jen lepší." "Tunel jistě bude velmi prospěšný, jenom, abychom se toho dožili," svěřila se Právu studentka Terezie Miartyšová z Prahy 6. "Dopravní situace v Praze vyžaduje dobudování sítě hlavních komunikací a tento tunel je zcela nezbytným řešením," uvedl Právu Jan Heroudek, vedoucí oddělení silničního úřadu Magistrátu hlavního města Prahy.
Odbor městského investora magistrátu je investorem celého projektu. Počítá se s celkovými náklady přesahujícími 13 miliard korun. Zatím jsou zajištěny prostředky na přípravné práce.
Věra Hubertová
Praha -Stavba nové části městského okruhu v úseku Strahovský tunel - Pelc Tyrolka nazvané Blanka, o níž se za nemalého zájmu odborné i občanské veřejnosti hovoří dlouhá léta, bude zahájena už v příštím roce.
"Jde o soubor tří staveb, který naváže na Strahovský tunel. Projekt měl tři varianty řešení. Nazvali jsme je Hana, Dana a Blanka. Hana měla vést do Holešovic, Dana přes Dejvice a Blanka přes Bubeneč," řekl Právu hlavní inženýr projektu Josef Dvořák ze společnosti Satra, která společně s firmou VPÚ DECO projektovala jeho část mezi Špejcharem a Pelc -Tyrolkou. Úsek Prašný most - Špejchar bude realizovat akciová společnost Metroprojekt a část mezi Prašným mostem a Myslbekovou společnosti PUDIS a SUDOP. Satra se podílela například na stavbě tunelu Mrázovka, spolupracovala na Strahovském tunelu nebo na vestibulu stanice metra Hradčanská.
První část za pět let
Komise starostů Prahy 6, 7, 8 a pražského magistrátu ze tří variant vybraly variantu Blanka. Jako první bude realizována stavba v úseku Špejchar - Pelc Tyrolka, která vytváří nové komunikační propojení pod Vltavou. Uvedena do provozu bude v roce 2005, po zprovoznění silničního okruhu, který zahrnuje také nový Trojský most. Na něj bude postupně převedena tramvajová doprava z nynějšího provizorního mostu elektrické dráhy a bude obsahovat také stezku pro chodce a cyklisty, která naváže na cyklistickou zónu. Jako druhá proběhne stavba úseku Myslbekova - Prašný most, která bude ukončena v roce 2007, a o další tři roky později budou tyto dvě části spojeny v úseku Prašný most - Špejchar. Motoristé budou moci využít jednotlivé části hned po jejich dokončení, nezávisle na dokončení celého projektu. Jak uvedl marketingový ředitel společnosti Satra Ludvík Šajtar, převážná část trasy povede v ražených tunelech, které mají minimální vliv na životní prostředí. Například pod Stromovkou proběhne ještě průzkum v podzemní štole.
Šestikilometrový tunel
Celková délka tunelu je téměř šest kilometrů, z toho 900 metrů povede v hloubených tunelech. Také proto se v průběhu stavby Pražané nemusejí obávat závažných dopravních omezení. Dojde k nim pouze v průběhu stavby úseku Prašný most -Špejchar, ale nikde nebude zcela přerušen provoz. Každá fáze stavby byla podmíněna zachováním automobilové dopravy. Vždy zůstanou minimálně dvakrát dva jízdní pruhy, pouze místo tramvajové dopravy bude podle postupu stavby v konkrétním úseku zavedena náhradní doprava autobusová. U všech tří variant bylo prováděno zátěžové posuzování, konečná varianta Blanka odvede do podzemí až 80 procent dopravních výkonů. Všude povedou dva jednosměrné dvouproudé tunely. Doporučená rychlost v nich bude 70 km/hod. Na rozdíl od například Strahovského tunelu v případě této stavby budou téměř všechny nájezdy a výjezdy schovány pod zemí.
Křížení s metrem
"Asi nejobtížněji se bude stavět pod Vltavou, kde budou probíhat práce až 30 metrů pod zemí. A pak v místě, kde se tunel bude křížit s metrem ve stanici Hradčanská. Tam bude částečně omezen vstup do vestibulu. V bodě, kde se tunel potká s trasou metra 4 C, jejíž stavba se připravuje, situace tolik problematická nebude, protože tady už se podzemní dráha kříží s povrchovou částí tunelu. Současně s tunelem budou také postaveny podzemní garáže pro návštěvníky Pražského hradu," řekl Šajtar. "Letná je spodní částí pomyslného trychtýře, který pojme veškerou dopravu přiváděnou celým severozápadním sektorem nejen Prahy, ale i středočeského kraje. Komunikační systém, který je v současné době v metropoli k dispozici, přivádí většinu dopravy právě sem. Je nutné reagovat na stále stoupající počet automobilů. Hlavním podnětem k výstavbě tunelu byla především neúnosná situace v pražské dopravě," řekl Právu Miloslav Jirsa, referent územního rozvoje inženýrské sítě Obvodního úřadu Praha 6.
Výhrady i úlevy
"Stavba tohoto tunelu je naprosto nesmyslná. Určitě se budou likvidovat domy. Na Praze 7 jsou problémy s dopravou pouze u vyústění Letenského tunelu a na nábřeží," řekl Právu na adresu projektu důchodce Bohuslav Purger bydlící na Letné. Podobné výhrady i obavy má řada občanů obvodu. "Dopravní situace se o hodně zlepší," míní naopak hostinský Stanislav Váša z Prahy 7. "Nejen místním obyvatelům to přinese jenom výhody." Také taxikář Petr Povejšil vidí spíše přednosti stavby tunelu. "Dopravní omezení v průběhu stavby snad nebudou kritická. Dneska se tu jezdí hrozně, až nový tunel postaví, může být jen lepší." "Tunel jistě bude velmi prospěšný, jenom, abychom se toho dožili," svěřila se Právu studentka Terezie Miartyšová z Prahy 6. "Dopravní situace v Praze vyžaduje dobudování sítě hlavních komunikací a tento tunel je zcela nezbytným řešením," uvedl Právu Jan Heroudek, vedoucí oddělení silničního úřadu Magistrátu hlavního města Prahy.
Odbor městského investora magistrátu je investorem celého projektu. Počítá se s celkovými náklady přesahujícími 13 miliard korun. Zatím jsou zajištěny prostředky na přípravné práce.
Věra Hubertová
9. srpna 2000
9. srpna 2000