Dolínek: Napravili jsme chyby z minulosti a daří se nám opravovat rozpadlé ulice

Pražský radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) v rozhovoru pro Novinky uvedl, že během jeho čtyř let ve vedení města nebylo vše ideální, ale spousta věcí se podařila. Dobře podle něj probíhají například opravy ulic a chodníků. Zároveň uvedl, že stavbu metra D nemá jako radní zcela v rukou, ale kopnout do země by se mohlo v roce 2020. Před čtyřmi lety říkal, že to bude letos.

Zajímalo by mě krátké zhodnocení vašich čtyř let. Doprava v Praze kolabuje, příjezdy do Prahy jsou velmi složité. Zároveň jste na začátku svého mandátu mluvil o humanizaci severojižní magistrály, o železničním spojení na letiště, o pražském okruhu. Nic z toho není výrazně posunuto. A říkal jste, že nechcete čtyři roky jen malovat a dohadovat se, ale vidět konkrétní činy. A ta situace vypadá velmi špatně.

Koalice, která vládla v Praze, byla nechci říct nesourodá, ale v dopravních věcech byly časté střety. V případě severojižní magistrály jsme připravili konkrétní kroky, které se mohly udát, ale paní primátorka a hnutí ANO řekly jednoznačně ne. Co se týká letiště, tak když jsme pohrozili, že raději postavíme metro z Motola než železnici, tak SŽDC (Správa železniční dopravní cesty) představila již konkrétní věci a podařilo se jim už vysoutěžit projektanty.

Co se týká oprav, samozřejmě v minulosti se opravovaly ulice jako Plzeňská, Střešovická, které byly jednodušší. To jsou ulice, kde se provoz aut vejde, i když se opravují tramvaje. A ta problémová místa jako třeba Zenklova nebo Vinohradská se dlouhodobě odkládala. My jsme na tato místa připravili projekty, jak je opravit. Některé už jsme začali opravovat. Vinohradskou jsme třeba posunuli na příští rok. Často je tím motorem stav kolejí. Naše povinnost je nahrazovat staré havarijní koleje novými, a když už to děláme, tak chceme, aby se celé to území opravilo, aby tam příštích 10 až 15 let nemusel nikdo vstupovat. Vím, že to vždycky s sebou nese náklady v podobě kolon.

Když to vezmu obecně. Vy to vaše čtyřleté působení vnímáte pozitivně?

Když si vezmu hlavně, co se stalo ve veřejné dopravě, jak jsme napravili chyby z minulosti, nový systém, jak jezdí tramvaje a autobusy…

Jste spokojený se svojí prací?

Nejsem spokojený s tím, jak těžce se dá v Čechách stavět. Díky tomu město nemohlo stavět to, co by chtělo, a s tím stavem nejsem spokojen a budu ho chtít změnit. Jak se nám daří opravovat staré rozpadlé ulice a chodníky a vozovky, je to dobré. Všechno ideální samozřejmě není, ale myslím, že spousta věcí se podařila.

V loňských volbách jste se stal zároveň poslancem a v rozhovoru jste mi tehdy řekl, že budete z poslanecké lavice akcentovat právě pražská dopravní témata. Zatím to ale není moc vidět.

Navrhl jsem například pozměňovací návrhy ohledně 511 (silniční okruh Prahy - pozn. red.) nebo oplocení pražského letiště k zákonu o urychlení dopravní infrastruktury. Je tam návrh změny zákona, který má od vlády kladné vyjádření na autonomní řízení metra, aby mohlo metro D fungovat bez strojvůdce.

Opravdu si myslíte, že je to v současné době to nejdůležitější, co Pražané potřebují, metro bez strojvůdce? Když jsou tady třeba, co se týče konkrétně metra, úplně jiné problémy. Narážím na metro D, které už se řeší léta a nějakým zásadním způsobem se to za čtyři roky neposunulo?

Co se týká metra D, tak bylo před třemi lety na radě rozhodnuto, že bude autonomní. Je to jeden ze základních prvků pro přípravu soutěže na vysoutěžení vozů metra. Jednak byly dány dohromady pozemky na výkup, které lze řešit, do zákona jsme prosadili, aby se daly získat i ty, které jsou obtížně získatelné. Během toho běžela dvouletá složitá diskuze s majiteli pozemků Nemocnice Krč a Nádraží Krč a jsme těsně před podpisy dohody s tou rodinou, která ty pozemky vlastní. Důležité je také to, že bude dosoutěžen geologický průzkum.

Kdy se tedy poprvé kopne?

Vždy to mohu těžce slibovat. Protože člověk je pak s těmi termíny konfrontován a já sám nemohu garantovat to, že bude něco vydáno. Geologické průzkumy začínají letos a příští rok a plánují se dvanáctiměsíční. Jsem vždy trochu pesimista v té věci. Byl bych rád, kdyby se za dva roky opravdu začalo nejen s geologickým průzkumem, ale že ty štoly, které vzniknou, budou využívány pro ražbu.

Přečtu vaši citaci z rozhovoru pro Novinky z roku 2014, krátce poté, co jste se stal radním pro dopravu. „Co se týká zásadních staveb, které ještě neběží jako třeba metro D, tak tam bychom byli rádi, aby se do roku 2018 koplo do země.“ To už nestíháme. Jak vám to mají Pražané věřit, když teď říkáte rok 2020?

To je to, co říkám, že už se ze mě v těchto termínech stal spíš pesimista a nechci je sdělovat.

Ale vy jste ten, který to má v rukou.

Nemám. Kdybych to měl v rukou, tak už jsme dávno kopali. Tady máte problémy s pozemky.

Vy to jako radní pro dopravu tedy nemáte v rukou?

To není, že to nemáte v rukou, ale to jsou tak velké projekty, které mají tolik proměnných, že to jeden radní i celá rada nemůžou stoprocentně garantovat. Máte tam problémy s majiteli pozemků, projekt měl napadené územní rozhodnutí, ale tím, že pozemky nebyly dořešeny, tak nemohlo být vydáno stavební povolení. Problém je v tom procesu a mě to osobně velmi mrzí. Myslím, že ta stavba je důležitá. Geologický průzkum je tak velká zakázka, že byla i zveřejňována na otevřeném serveru v rámci zakázek EU. Byla tedy také připravována, aby byla funkční. Navíc ten projekt byl doprojektováván a do toho vám ještě musí vstoupit ty proměnné, že byla diskuze o podobě stanic uvnitř.

My nemáme vykoupené pozemky a předěláváme, jak budou stanice vypadat.

Musíme, protože kdybychom jen čekali na pozemky, tak se pak nemůže stavět. Je to jedno s druhým. Je to složitý problém. Mě to mrzí, že se to nepodařilo. Bohužel jednání s majiteli pozemků prostě neumožnilo to, aby to jednoznačně mohlo proběhnout. A proto říkám, že vedle běží desítky kroků toho, že až se podaří, že stavební povolení bude vydáno, aby se mohlo poměrně rychle všechno realizovat.

Když se bavíme o výkupu pozemků. Jaká je situace kolem společného podniku hl. města Prahy, tedy DPP a společností Penta?

V tuto chvíli jsem požádal DPP o doplnění dvou důležitých bodů. Jeden z nich je, poté co Senát schválil zákon o rychlejší výstavbě, tak jeho dopad na metro D a druhá věc, že jsem požádal, aby tam bylo ještě více prvků, které posílí tu důvěru, kontrolu nebo získávání informací.

Takže plán zachování společného podniku trvá?

Jen říkám, že abych to byl vůbec ochoten předložit na radu, tak jsem si vyžádal, aby předložili návrh, jaké prvky tam budou. Jestli bude výbor pro audit, kdo do něj bude nominován. Jaké tam bude jednání podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Jak bude ošetřeno to, aby Pražané věděli, za kolik byly finálně nakoupeny pozemky.

Proč to nebylo všechno předtím, než jste záměr o vzniku společného podniku ohlásili?

Je to projekt managementu dopravního podniku. Až v okamžiku, když oni mi dali ucelený materiál, tak jsem o tom průběhu informoval zastupitele. Je velmi důležité, že tam ta diskuze mohla proběhnout. Zazněly tam některé výhrady, a proto jsem požádal DPP, ať některé věci dopracují, abych to byl vůbec schopen předložit radě. Teď samozřejmě záleží, zda to dopravní podnik v těchto dnech předloží s tím doplněním.

Hovoříme tady o společném podniku kvůli výkupu pozemků.

Není to jen výkup pozemků. Právě společný podnik, tak jak mi bylo představováno, má řešit i to, aby nám nevznikaly stanice bez jakékoliv vybavenosti. Penta by měla na starosti, aby bylo propojení, že vycházíte z metra už do nějaké nemovitosti. Nejideálnější z pohledu města je tvořit mixy kancelářských budov, bydlení a služeb. Město bude v tomto důležitým aktérem, ale Dopravní podnik není developer. Společný podnik nebude vlastníkem metra, to je DPP, ale ty pozemky budou funkční a město bude ovlivňovat podobu.

To je právě ten problém. Čí budou ty pozemky?

V tom případě, jak to bylo představeno, tak společného podniku.

Kritika, že město tím ztratí kontrolu nad pozemky nad metrem a výnosy z nich?

Co se toho týče, tak je samozřejmě těžké ztratit kontrolu nad něčím, kde máte jasnou spoluúčast. Za sebe musím říct, pakliže by tomu měl společný podnik napomoci a bude jasné, že po celou dobu existence město bude mít ne prim, ale kontrolu, což vypadá, že by mělo, tak je to věc, která by stála za úvahu, aby byla schválená.

Pane náměstku, víte o tom, že vám Pražané říkají „Demolínek“?

Vzniklo to v případě Libeňského mostu, kde je jednoduchá věc, kde, když vám desítky odborníků donesou vyjádření, aby most fungoval do budoucna, aby unesl celou zátěž i v době povodní, že je výhodnější postavit nový než zachovávat některé oblouky nad řekou, tak jsem prostě ten názor přenesl dál. Podle mě je to úkol politika, že nemůže mít některé tak zásadní věci a poznatky pouze u sebe v šuplíku. Myslím, že když člověk dostane v politice přezdívku a není hanlivá a neberu to hanlivě, beru to tak, že to vyjadřuje i nějaký pohled na mě, tak to tak může být.

Když se zastavíme u Libeňského mostu, kvůli němuž přezdívka vznikla. Vy jste přišel v dubnu na radu s tím, že by se most měl zbourat. Nicméně jsou tady nejen aktivisté, ale i řada občanů a architektů, kteří říkají, že by most měl být zachován a že by se měly zachovat pilíře, na kterých most stojí. Následně přišlo problematické dubnové zastupitelstvo, dohadovací řízení a následně jste bod stáhl. Jaká situace následovala po zastupitelstvu?

Celá ta diskuze kolem Libeňského mostu je plná mýtů a zvláštních prohlášení. Zazněla řada silných prohlášení a já jsem se snažil to racionalizovat na suchopárná vyjádření technického charakteru. To říkalo, že aby byl plnohodnotný most, kde bude moct být oddělený pruh pro pěší, pro cyklisty, pro auta, speciální pro tramvaje, tak podle všech českých norem potřebuje mít 24 metrů. Ten stávající most má 21 metrů a ten návrh je na 25 metrů.

Co se děje poslední tři měsíce, že tady máte rozběhnuté nějaké výběrové řízení, jednoznačně rada řekla nahradit most, naproti tomu je tady dva roky staré usnesení zastupitelstva, které se opíralo o to, že se začíná řešit památková ochrana. Řekl jsem, podívejte se na to výběrové řízení tak, zda lze říct, že se zrekonstruuje most a při otevření by se řeklo, co všechno z něho lze případně zachránit.

Proč už to nebylo dřív?

Protože jsme zaprvé nevěděli, zda to je památka nebo ne a ministerstvo kultury si dalo dva roky čas, než rozhodlo. To mimochodem řeklo, že to památka není.

Vy jste tedy čekali na ministerstvo?

Ne, během těch dvou let jsme zadali daleko podrobnější průzkumy, než kdykoliv v minulosti byly. Rok a půl se připravovaly podklady pro to, že kdyby se ten most měl opravovat, aby se projekt vůbec mohl zpracovat.

Nicméně teď říkáte, že jste zadal podrobnější zpracování, ale před dvěma měsíci jste na radě navrhl, aby most byl zbourán. Bude to v něčem jiné, než jste představil předtím? Nebo proč jste to předtím představil a na zastupitelstvu se to neobjevilo, nerozumím tomu.

Také nerozumím tomu, proč kolegové nemají chuť to projednávat, ale je to napříč politickými stranami, asi si chtějí trochu zjednodušit život před volbami, a to téma nechávají ve vzduchu dál, ale nehodlal jsem se smířit s tím, že to nebude řešeno.

Kdy přijdete s výsledkem zpracování?

To, co by mělo být zpracováno, bych chtěl radě představit ke konci září nebo v půlce října.

Takže ještě před volbami?

 

Nevážu se na volby. Jde o to, aby to bylo kvalitně připraveno.

Volby jsou v tomto zásadní milník. Pražané to opravdu vnímali za své osobní téma a zároveň se to může i zdát, že vy naopak nechcete toto téma před volbami vytahovat, protože vám to nemusí úplně prospět.

Kdybych k tomu takto přistupoval, tak jsem to téma takřka letos vůbec neřešil. Řekl bych, že soutěžím někoho, kdo to opraví, s falešným vědomím toho, že vím, že ten most není stoprocentně opravitelný a mohl jsem jet na populistické vlně, ale tento přístup nemám rád. Libeňský most si zaslouží, aby do konce roku bylo řečeno, takhle bude postupováno a je třeba začít něco dělat, a ne se na to jenom dívat.

Proč vy sám jste otočil v tom, když jste přišel na radu a řekl zbourat a teď říkáte, že je potřeba počkat a možná zachovat větší část.

Řekl jsem, jestliže chce mít Praha jasně most, který bude mít parametry, že i při povodních může jako předposlední most v Praze fungovat, tak je nejefektivnější, nejracionálnější a cenově nejvíc garantovatelné postavit nový most. V případě, že je to pravdu tady na té hraně, tak jsem řekl, zkuste v tom zadání najít takovou variantu, která umožní alespoň velké části zachovat.

To chcete také do konce tohoto roku?

To musí být o něco dříve.

Takže do konce tohoto roku bychom mohli vědět, jak bude vypadat budoucnost libeňského mostu?

Myslím, že ti lidé už o tom mají natolik zpracováno a připraveno, že je to povinnost vůči tomu mostu i okolí, aby to tak bylo. A aby se tomu mohly přizpůsobit i městské části a jejich obyvatelé.

Ať už to bude jakkoliv, musí se vytvořit most provizorní na dobu té opravy. S tím je problém, že Praha nemá pozemky. Řešíte tohle teď?

 

Samozřejmě. To se řeší řadu měsíců. Máme dodělanou studii proveditelnosti. Problém je, že jsou to obrovské náklady. Na druhou stranu se ukázalo, v době, kdy byl most kvůli podepření několik týdnů zavřen, že především z pohledu veřejné dopravy by náhrada měla být.

Kdy bude nějaké řešení?

Zadal jsem to včetně indikace trhu, to znamená nejen návrh řešení, ale i kolik by to řešení stálo. Říkal jsem i pomiňme pozemky, ty by se mohly nějak zasmluvnit nebo dohodnout na krátkodobé tříleté nájemní smlouvy. Řekl jsem, pojďte nám jasně říci, kolik to stojí, aby vedení Prahy řeklo ano, je to tak důležité, chceme, aby tam byl na tři roky, co bude probíhat oprava, náhradní most vystavěn.