Inflace připraví město o stovky milionů korun, říká Pavel Vyhnánek

Rostoucí ceny energií, stavebních materiálů a rychlá inflace příští rok ovlivní i pražský rozpočet. Podle náměstka pro oblast rozpočtu Pavla Vyhnánka (Praha sobě) jsou městské finance v dobré kondici a město zdražování zvládne. „Rozpočet sestavujeme konzervativně, takže budeme schopní na nenadálé situace v průběhu roku reagovat,“ říká Vyhnánek.

V jaké fázi je momentálně příprava rozpočtu na rok 2022?

Čekáme na novou vládu a je jisté, že stát minimálně zkraje roku bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu, protože nestihne schválit rozpočet. Nadále však počítáme s plánem Prahy, kdy chceme rozpočet schválit na prosincovém zastupitelstvu, aby si i městské části mohly schvalovat rozpočty. To samozřejmě s sebou nese určitou nejistotu. Do rozpočtu vstupujeme s tím předpokladem, že stát nebude zásadním způsobem omezovat prostředky, které posílá na mzdy nebo fungování státní správy. Sestavovat ho je v současné turbulentní době náročné. Jsme ovšem ve fázi, kdy uzavíráme diskusi o běžných výdajích Prahy a dostáváme se k investicím na příští rok. Jedeme podle harmonogramu a věřím, že plán skutečně dodržíme.

Z jakých údajů při plánování městského hospodaření vycházíte, když stát ještě svůj rozpočet neschválil?

Obecně vycházíme z čísel a očekávání ministerstva financí. Příští rok předpokládáme, že dojde k nárůstu příjmů Prahy v důsledku obnovení ekonomických aktivit v České republice. Konzervativně zhruba v objemu pěti miliard korun.

Znamená to, že stát poskytne Praze víc peněz?

Ne, navýšení nebude díky tomu, že by nám stát posílal více peněz, ale kvůli nárůstu ekonomiky. Očekáváme primárně, že dojde k nárůstu příjmů v oblasti DPH, v oblasti daní z příjmů právnických osob. Naopak stejně jako letos budeme i v příštím roce sklízet plody nekoncepčního rozhodnutí Poslanecké sněmovny v letošním roce, která rozhodla o zrušení superhrubé mzdy. Takto jak letos, tak v příštím roce přicházíme o miliardy korun. Nicméně očekáváme, že tento propad budou kompenzovat nárůsty firemních daní a DPH.

S jakou částkou tedy Praha plánuje hospodařit příští rok?

Je potřeba zdůraznit, že toto jsou pracovní, neschválená čísla. Ale pro ilustraci schválený rozpočet pro oblast vlastních příjmů byl letos 56 miliard korun. Tam jsme počítali s propadem oproti schválenému rozpočtu pro rok 2020 o zhruba čtyři miliardy korun. V návrhu pro příští rok pracujeme s příjmy 61,5 miliardy korun. Je to ale pracovní číslo, ještě se může změnit.

Jaký vliv budou mít stoupající ceny energií a pohonných hmot na rozpočet městských společností, jako je například dopravní podnik?

To kdybych věděl. Nikdo neví, jak se situace dál vyvine. Je dramatická, dopadne na občany a stejně tak dopadá na obce a Prahu. Není to jednoduché, především s ohledem na tu nejistotu. Nevíme, jestli už jsme na maximu cen komodit, nebo jestli porostou dál. Rozpočet je běh na dlouhou trať, chystáme ho už od léta. Proto nejsme schopni tam automaticky promítat změny, které se odehrávají třeba v posledních týdnech. Ale sestavujeme ho konzervativně, takže budeme schopní na tyto nenadálé situace reagovat v průběhu roku. Budeme připraveni ho měnit ruku v ruce s potřebami městských společností.

Zdražování kterých produktů ovlivní rozpočet nejvíce?

Obecně, největší cenové tlaky se dají shrnout do tří skupin. První skupinou jsou stavební materiály, druhou energie a třetí je cena práce. V těchto třech oblastech se dá očekávat významný tlak na rozpočet. V jakém objemu to bude, nevíme, protože tam existuje celá řada neznámých. V případě dopravního podniku očekáváme, že nárůst na energiích bude v řádu nižších stovek milionů korun. Nárůst lze očekávat i v Technologiích hlavního města Prahy (THMP), tam očekáváme zaplatit navíc zhruba 100 milionů korun. To samé platí v Pražských službách, kde naopak čekáme tlak na výši mezd. Dovoluji si říci, že v součtu lze předpokládat, že u energií a mezd to budou vyšší stovky milionů korun.

A jak na Prahu dolehne růst cen stavebních materiálů?

Co se týče stavebních materiálů a zakázek, tam je to ještě těžší. Zakázky, v závislosti na jejich typu se zdražují o deset, dvacet, třicet a v některých případech i více procent. Z THMP mi například říkali, že v případech, kdy podstatná část zakázky je z oceli, sledují nárůst třeba až o 40 procent. Toto na rozpočet bezpochyby také dopadne. Uděláme ale maximum pro to, abychom nemuseli omezovat investiční činnost města.

Počítáte s pomocí státu při financování těchto investic?

Věřím, že Praha bude schopná udržovat a navyšovat svoji základní investiční činnost. Co bude ale nesmírně důležité, že stát pomůže Praze minimálně se stavbou metra D a vnitřním okruhem. To je naprosto zásadní pro hospodaření Prahy v příštích letech. Protože jde o investici celostátního rozsahu, kterou si všude ve vyspělých státech mezi sebe dělí město a stát. Protože kdyby Praha měla investovat z vlastních prostředků jenom v případě metra D, mělo by to drtivý dopad na hospodaření města v příštích deseti letech.

Pokud by Praha sama zafinancovala metro D, jaké by to mělo na město dopady?

Záleží, o jakých fázích metra se bavíme. Teď rozjíždíme první fázi, u které věřím, že Praha je schopná ji rozjet a realizovat. Pokud se bavíme o celé lince, tak bych asi neřekl, že by neměla na jiné investice. Ale svoji investiční činnost v jiných oblastech by musela omezit. To by pak Pražané ve svém každodenním životě poznali. Prahu čeká mnoho výzev, kromě infrastruktury čelíme obrovským požadavkům na kapacity ve školství, demografické či klimatické změně. To všechno bude vyžadovat obrovské prostředky.

Může Praha na zdražování energií i vydělat? Mezi městské společnosti patří Pražská plynárenská a Pražská energetika, kterým teď pravděpodobně přejde část klientů od Bohemia Energy.

Osobně jsem si to ověřoval. Nepředpokládá se, že to bude mít dopad na ziskovost společností. Lidem tyto komodity prodávají de facto za provozní náklady. Takže budou mít větší obrat, ale zase budou mít větší náklady na nákup energií. Ačkoliv se jedná o desítky tisíc klientů navíc, tak i společnosti jsou v náročné situaci. Je těžké teď na trhu nakoupit energie, zvlášť ty navíc. Velice přísně to kontroluje i Energetický regulační úřad, aby na trhu nedocházelo ke zneužívání situace.

Ale pokud velká část lidí přejde k městským společnostem, tak to může generovat větší zisk?

To se ukáže, až se situace uklidní. Ale tam už budou platit klasické tržní podmínky. Někteří klienti zůstanou a další třeba využijí výhodnějších nabídek od někoho jiného.