Městská hromadná doprava je prioritou hlavního města-rozhovor radního hl. m. Prahy Radovana Šteinera s redaktorkou Renatou Barabášovou uveřejněný v měsíčníku Listy hl. m. Prahy dne 27.10.2004

Listy hlavního města Prahy | 27.10.2004 | rubrika: Pražské zpravodajství | strana: 3 | autor: Renáta Barabášová

Dopravní situace v Praze i přes snahu všech kompetentních míst není stále růžová. O to, aby se Pražanům i návštěvníkům metropole pohybovalo po hlavním městě co možná nejlépe, se snaží radní pro dopravu magistrátu hl. m. Prahy Radovan Šteiner.

RADOVAN ŠTEINER
Radní hlavního města Prahy

Cestu na domluvený rozhovor s ním jsem absolvovala městskou hromadnou dopravou z okrajového sídliště do centra města v rekordním čase a na naši schůzku jsem tak dorazila se značným předstihem. A tak mě napadlo, jestli pan radní nemá tu moc, aby to "nějak zařídil" a případně se tak vyhnul nepříjemným otázkám. Pan radní ale dorazil přesně včas a ochotně se rozpovídal, jak o současné situaci, tak o plánech na vylepšení pražské dopravy do budoucna.

* V minulém vydání Listů hl. m. Prahy jsme informovali o otevření tunelu Mrázkovka. Jak jej přijali motoristé?

Máme dnes více než měsíc od zprovoznění tunelu Mrázovka a máme už k dispozici první sčítání intezity dopravy. Ta čísla jsou velmi dobrá. Ukazují, že oběma směry tunelem Mrázovka jezdí zhruba třicet tisíc osobních vozidel denně, neboť tunel je určen pro osobní vozidla. Čili ne, jak říkají ekologičtí aktivisté, že chceme právě tudy zatahovat do Prahy nákladní přepravu. Myslím, že je zcela evidentní, že okolo Anděla, Bertramky, v Radlické ulici kolem ženských domovů, tedy v rozvojové části Prahy, to dopravě pomohlo. Myslím, že každý, kdo projel tunelem Mrázovka v uplynulých několika týdnech, ocení, jak rychlé je to spojení mezi Prahou 4, Prahou 5 a 6.

* Zmínil jste pokračování výstavby městského okruhu. Jak bude probíhat?

Další důležitá stavba, která by měla být zahájena v příštím roce je mimoúrovňová křižovatka Malovanka, tedy vyústění severního portálu Strahovského tunelu. Jedná se o přestavbu dnešní světelné křižovatky na křižovatku mimoúrovňovou bez semaforů. U této stavby stejní ekologičtí aktivisté, kteří napadali, prodlužovali a zdražovali výstavbu tunelu Mrázovka, uplatňují opět stejný - řekl bych "destrukční proces", a nepochybně ho budou uplatňovat u všech ostatních staveb městského okruhu, které budou v Praze pokračovat. Prioritou pro nás sice vždy byla a nadále zůstává městská hromadná doprava, dobudování okruhu kolem města je samozřejmě nezbytným úkolem, který musí jít ruku v ruce s rozšiřováním sítě hromadné dopravy. Po dokončení mimoúrovňové křižovatky v momentě, kdy budou odstraněny semafory, pak budou vozidla mimoúrovňově rozvedena do silniční (uliční) sítě Prahy 6 a 7. Tak bude moci být využita plná kapacita celé tunelové soustavy Zlíchovského tunelu přes tunel Mrázovka a Strahovský tunel. Samozřejmě na toto musí plynule navázat výstavba severozápadní části, to je od Malovanky dále směrem na Špejchar a poté oním dlouhým tunelem pod Letnou a Vltavou do Tróje, kde se napojí na Vltavskou ulici a na most Barikádníků.

* Komplikace nejen v plynulosti dopravy způsobují také kamiony projíždějící Prahou. Daří se řešit tento problém?

Dařit by se mělo zejména státu, protože to je skutečně věc ministerstva dopravy, v tomto nemá Praha příliš možnost něco dělat. My jsme v letošním roce rozšířili zónu zákazu vjezdů těžké nákladní dopravy nejen do pražské památkové rezervace, kde to již platí poměrně dlouho, ale i o další úseky v Praze 4 a 5. Právě po otevření Mrázovky se vlastně zóna zákazů rozšířila i do většiny území Smíchova. A v rozšiřování těchto zón chceme samozřejmě pokračovat. Ale hlavní role v tomto připadá na stát, jmenovitě na ministerstvo dopravy, které musí urychlit dobudování chybějících částí pražského okruhu, tedy toho vnějšího, a nabídnout tak kamionům objízdnou trasu kolem města, aby neměly důvod dovnitř do města zajíždět s výjimkou těch, které zásobují podniky uvnitř Prahy. Stát pomalu rozjíždí výstavbu dvou úseků pražského okruhu na jihu a jihozápadě Prahy. Věřím, že v příštím roce se výstavba rozběhne v plném tempu, aby spojení dálnic bylo dokončeno, řekněme maximálně do čtyř let, a kamiony by pak neměly důvod vjíždět na území hlavního města. Výrazně se tím odlehčí obytným čtvrtím, jako je třeba Barrandovské sídliště, samozřejmě Barrandovskému mostu a jižní spojce, což je dnes nejzatíženější komunikace v České republice vůbec. Nicméně v budoucnu bude sloužit zrovna tak, jako tunel Mrázovka pouze osobním automobilům. Průjezdnost jižní spojky se tím výrazně zlepší a zmenší se i rozsah poškození, které na komunikacích právě z těžké nákladní dopravy zaznamenáváme a následně je musíme velmi nákladně a složitě odstraňovat.

* Historické centrum Prahy zatěžuje a poškozuje ale i osobní doprava. Co nabídnete řidičům, aby svá auta odstavili na okraji města a do centra pokračovali městskou dopravou?

Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je budování dalších parkovišť v systému parking ride. Ty již dnes Pražané a zejména návštěvníci Prahy velmi dobře znají a v některých směrech si myslím, že jsou i kapacitně skutečně dostačující. Zmínil bych třeba směr z východu od dálnice D 11, kde vlastní kapacity u konečné metra na Černém mostě už poptávku pokrývají, takže žádnému řidiči automobilu přijíždějícímu z tohoto směru nic nebrání nechat auto na hlídaném parkovišti za skutečně symbolickou cenu a navíc získat jízdenku na MHD. Přitom z Černého mostu je návštěvník za cca 20 minut v centru Prahy. Samozřejmě jsou směry, kde situace tak dobrá není - například směr ze severu. Tady by zlepšení mělo nastat po dobudování nové trasy metra 4C2 někdy na přelomu let 2007 a 2008. Také Jižní Město, ze směru jižního, by se mělo dočkat velkokapacitního parkoviště u stanice metra Chodov, které by vlastně mělo převzít funkci dnešního provizorního parkoviště u metra Opatov. Pro západní směr u dálnice D 5 připravuje město příští rok výstavbu velkokapacitního patrového parkoviště u stanice metra Zličín, kde sice už dvě parkoviště typu P+R jsou, ale jejich kapacita není dostatečná. Musím říci, že řidiči si i na tento typ kombinované přepravy začínají zvykat.

* Zvládne MHD zvýšený počet cestujících? Je pamatováno také na přepravu třeba dětských kočárků nebo vozíčkářů?

Tak kapacitně určitě není problém. Síť metra i dalších kolejových trakcí je schopna tu zvýšenou přepravní poptávku zvládnout. Problém samozřejmě je u některých ze stávajících stanic metra. Na každé nově budované trase je vidět, že P+R parkoviště vznikají. Současně jsou samozřejmě budovány bezbariérové přístupy u nově budovaných stanic metra. Snažíme bezbariérově zpřístupnit i staré stanice metra, kde to je mnohdy velmi obtížné a nákladné. Letos by se bezbariérově měla zpřístupnit stanice metra Muzeum na trase A nově budovaným výtahem. V dalších letech to bude buď Můstek nebo Florenc. U tramvajových tratí je to především otázka vozového parku. Od příštího roku bychom měli začít dostávat nové nízkopodlažní tramvaje ze Škody Plzeň, která se stala vítězem veřejné soutěže na dodávku tramvají pro Prahu. Přestavbou stávajících kloubových tramvají by mělo navíc vzniknout zhruba 30 procent tramvají částečně nízkopodlažních.

* Po povodních se velmi osvědčily vlaky. Počítá se i nadále s tímto typem dopravy v rámci Prahy?

U vlakové dopravy jsou provozní problémy v tom, že České dráhy nejsou schopny zajistit dostatek vozových jednotek, zejména těch elektrických pro provozování takovýchto linek. Letos jsme zavedli městskou vlakovou linku Praha-Libeň, Praha-Holešovice, Praha-Bubeneč, Roztoky. Je poměrně slušně využívána a chceme takovýchto linek zavést více. My nejsme ale tím, kdo by mohl a měl investovat příslušné finanční prostředky jak do rozšíření, tak do modernizace železničních tratí a do nákupu nových vlakových jednotek.

Děkuji za rozhovor

***

Zatížení tunelu Mrázovka

Podle prvního orientačního sčítání v polovině září 2004 projelo tunelem 32 000 vozidel (v obou směrech celkem) za den (0-24 h). V současné době po stabilizaci dopravních poměrů v oblasti provádí Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy rozsáhlejší dopravní průzkumy ke zjištění dopadů zprovoznění tunelu Mrázovka na dopravní poměry Smíchova.

Pro orientační porovnání:

Letenský tunel: 21 000 vozidel za den
Strahovský tunel: 25 000 vozidel za den
Průměrné zatížení dálnic v ČR: 26 000 vozidel za den
Tunel Mrázovka: 32 000 vozidel za den