Mrázovka a čtvrté céčko hlásí - 9.11.2001

Přinášíme pravidelné informace o dvou největších veřejných stavbách v Praze – úseku městského okruhu Radlická-Strahovský tunel, více známém pod názvem tunel Mrázovka a první části IV. provozního úseku trasy C metra. Shodou okolností obě stavby budou předány do provozu v roce 2004. Čtvrté céčko plánovaně, protože Metrostav a.s. má kontrakt na dokončení stavební části v prosinci 2003 a následovat pak bude ještě dokončení montáže technologie a kolaudační řízení. Mrázovka měla být v provozu již letos, přesně 30.9.2001 měla projet tunelem první auta. Projekt byl zdržen jeho odpůrci, kteří využili všech možností odvolání a tak poslední stavební povolení ( na ražbu východního tunelu)nabylo právní moci až letos v květnu. Proto zdržení takřka tři roky, přestože se dnes pracuje velice intensivně a například tunel se razí ze čtyřech míst najednou, místo původně předpokládaných dvou pracovišť.Připomínáme, že více informací o projektech je možno získat např. na adrese www.okruhsmichv.cz (např. i virtuální průjezd stavbou), www.metroprojekt.cz (i zde se můžete virtuelně povozit), ale i ve starších článcích těchto novin, kde vždy v pondělí jsou uváděna aktuální data. Informace je možno čerpat i ze stránek www.metrostav.cz a www.satra.cz, první adresa je zhotovitel stavby, druhá pak projektant, který odpovídá za projekt ražeb a technologie.Radlická – Strahovský tunel.Práce i nadále probíhají standardním tempem, razí se stále ze čtyřech čeleb a stále platí, že východní tunel bude vyražen v prvním čtvrtletí příštího roku. Tunel však neznamená jen ražení, přesuny velkých množství horniny, výstavbu komunikací. To všechno vidí dnes návštěvník a uvidí to i budoucí uživatelé, i když tunel projedou za necelou minutu. Řada zařízení zůstane uživatelům však trvale skrytá a přesto jsou pro provoz tunelu zcela nezbytná. Na strahovském kopci již dnes stojí budova dispečinku, z kterého je dnes ovládán hlavně tunel Strahovský, ale kam postupně budou připojovány ovládací prvky ostatních tunelů, tedy i Mrázovky. Dispečink řeší vlastně všechny provozní potřeby tunelu, řídí se odtud intensita osvětlení, vyhodnocuje se intensita provozu a množství škodlivin ve vzduchu, řídí se čerpání průsakových vod a řada dalších otázek, jde odtud i tunel zavřít a pochopitelně vizuálně sledovat pomocí TV kamer. Dispečink by řídil i případný zásah při havarii v tunelu.Již jsme popisovali větrání v případě havarie, dnes se alespoň krátce zmíníme o větrání provozním, tedy větrání v běžném životě tunelu. Tunel dostal do vínku velice přísné parametry, které zaručují, že nebude mít vliv na své okolí. K jednomu z hlavních parametrů patří i větrání. Bylo stanoveno, že zplodiny z tunelu nesmí vycházet z portálů do okolí, protože jde o obtížně větratelnou lokalitu pražské kotliny. Proto je větrací výdech vyveden až na Paví vrch a pomocí silných ventilátorů jsou veškeré zplodiny směrovány právě sem. Celý systém zaručuje, že se zplodiny dostanou nad již zmíněnou těžko větratelnou pražskou kotlinu do úrovně, kde jsou optimální podmínky pro jejich rozptyl. Na schematu ražeb, které jsme publikovali např. minulý týden je umístění výdechu dobře patrné, zrovna tak, jako umístění strojovny větrání, která byla vyražena těsně vedle západního tunelu. Energie, která je nutná pro provoz větrání je u všech tunelů jednou z největších položek v jejich provozních nákladech. Proto je řízení ventilace věnována v dispečinku velká pozornost a samozřejmě nevětrá se stále stejnou intensitou. Provozní režim ovlivňuje jak počasí, tak jeho prognóza, tak samozřejmě intensita provozu. Množství aut se stále vyhodnocuje a v případě růstu intensity se větrání posiluje a to ještě dříve, než se parametry znečištění v tunelu dostanou nad přípustnou mez. To proto, že postupné zvýšení intensity větrání je energeticky méně náročné, než okamžité změny větracího režimu.První část IV. provozního úseku trasy C metra.Ražby i ostatní práce pokračují v předpokládaném rytmu. U Vltavy jsou postupně utěsňovány obě břehové jímky tak, aby po odřerpání vody v nich mohly pokračovat práce na dalších konstrukcích. Ražba úseku od Povltavské k ul. Trojské skončí během několika týdnů (portál tunelu je patrný z přiložené fotografie), ostatní ražby pokračují. V tunelu, který je ražen od stanice Ládví směrem do Kobylis se začínají objevovat přítoky vody, protože tunel již klesl na její úroveň. Končí práce v pískovcích a blíží se práce v břidlici. Na objektech, které jsou prováděny v otevřených stavebních jamách je již dobře patrný jejich tvar a to jak na stanici Ládví, tak na traťových tunelech v Holešovicích.Připomínáme, že každé úterý odpoledne je veřejnosti přístupné informační středisko, kde je možno dostat podrobné informace a je samozřejmě možno domluvit i návštěvu větších skupin mimo tyto návštěvní hodiny. Na přiložených obrázcích je již zmíněný portál tunelu u ulice Povltavské, portál tunelu u ulice Trojské a stanice Ládví.

Přílohy:
foto1-0911.jpg (met)
foto2-0911.jpg (met)
foto3-0911.jpg (met)
mrazovka-stav k 0711.xls (met)
Týdenní přehled-trasa C metra.xls (met)