Olympiáda v Praze?

Při tomto podivném snažení jsou mnozí nepoučitelní. Bláhové Tokio již Hry v roce 1964 hostilo a chce je znovu.

Nezmar Madrid kandidoval již třikrát, Rio se před svým pátečním triumfem muselo smířit s neúspěchem hned čtyřikrát. A o možnost pořádat Hry usilují mnozí blouznivci zas a znova. Také Praha se do tohoto pošetilého zápolení zapojila. Napoprvé jsme neuspěli, což jsme čekali a předem dokonce deklarovali. Ale u nás žijí jinačí koumáci. Ti už dávno věděli, že jsme kandidovat ani neměli, že jsme neměli šanci a že to byly peníze vyházené oknem. Jaká škoda, že podobně sebevědomé, moudré a nezakomplexované vlastence nemají v Americe, Brazílii, Japonsku, Maďarsku či Francii.

Všechny tyto země by si mohly přestat snít své olympijské sny a mohly se věnovat pořádné práci...

Protože, když je pořádání Her taková hrůza, jak je u nás mnohými s oblibou prezentováno, proč Mezinárodní olympijský výbor pořádá jednou za dva roky tajné volby? Vždyť by přitom stačilo tahat z černého osudí na sežmoulaném papírku jméno prokletého města, které bude mít tu smůlu a bude prostě muset hry uspořádat. Praha se šance uspět v soutěži o pořádání Her v roce 2020 předem vzdala. Nebylo to však proto, že by náš projekt byl nerealizovatelný či prodělečný. Naopak.

Koncept komorních Her v České republice je kvalitní a životaschopný, proto by bylo škoda nechat ho teď napospas politikům bez programu, kritikům bez znalostí a ustrašencům bez sebevědomí.

Sledujme pozorně, kdo všechno a jak bude o možnost pořádat v roce 2020 olympijské hry bojovat! Jsem přesvědčen, že i u nás bude stále více lidí, které bude mrzet, že u toho také nejsme, byť na to máme.