Praha odmítá závěry kontroly, kterou NKÚ vykonal v jejím operačním programu

Prioritní osa číslo 3 OP PPR se dlouhodobě a systematicky zabývá bojem proti chudobě, sociálním začleňováním, prací s hendikepovanými a vytvářením rovných podmínek pro znevýhodněné a diskriminované na trhu práce. Magistrát při nastavování a zajišťování těchto aktivit úzce spolupracuje s odbornou veřejností, lidmi z praxe, zástupci neziskového sektoru i nositeli politik na národní i nadnárodní úrovni. Při své práci respektuje platné strategie a nejnovější trendy v oblasti. Prioritní osa č. 3 je velmi úspěšná a její aktivity jsou obecně kvitovány jak ze strany expertů na danou problematiku, tak samotných příjemců a žadatelů.

Při kontrole, která se uskutečnila od května do listopadu 2018, se NKÚ zaměřil právě na třetí prioritní osu pražského operačního programu. Na projekty realizované v této ose je vyčleněno více než 1,3 miliardy korun. NKÚ po 7 měsíců trvající hloubkové kontrole zpochybnil způsob využití 11,7 milionu korun, což je přibližně 0,89 procenta celkové alokace.  

„Závěry kontroly jsou výsledkem nesprávné a laické interpretace podkladů, zásadního nepochopení problematiky a ignorování doložených odborných stanovisek. NKÚ ne vždy prezentuje fakta, ale nepodložené, subjektivní názory svých úředníků, a to, bohužel, navzdory názorům respektovaných odborníků. Do značné míry to chápu, jelikož se jedná o složitou a komplexní problematiku, na druhou stranu je to o to smutnější, jelikož úředníci magistrátu strávili nadstandardní množství času úzkou spoluprací s kontrolory ve snaze jim pomoci s vpravením se do problematiky,“ uvedl pověřený ředitel Odboru evropských fondů pražského magistrátu Karel Andrle.

Je také třeba uvést, že několik vyčíslených nálezů jsou pouze podezření na porušení rozpočtové kázně. Rozhodovat o nich bude finanční úřad a přezkumu z jeho strany se hlavní město neobává, jelikož při správě prostředků nedošlo k porušení žádných předpisů, ať už národních nebo evropských.

Za hrubou chybu ze strany NKÚ při tvorbě závěrů je nutné považovat tvrzení, že hlavní město nestanovilo ukazatele, podle kterých by mohlo sledovat, jak je program úspěšný. Využité indikátory jsou nastaveny dle národního číselníku indikátorů a odpovídají ukazatelům užívaných Evropskou komisí. Kritika tedy nemůže směřovat k Praze, která pouze nastavila program podle platných metodik. Užité indikátory navíc slouží pro řízení projektů a programu, nikoli pro hodnocení dopadu do oblastí. Hodnocení dopadu je prováděno pravidelně systémem hloubkových evaluací. Pravidelná evaluace probíhala v době kontroly, takže NKÚ neměl její výsledky při vyhodnocování k dispozici. NKÚ neprovedl žádnou vlastní studii, ani si nepočkal na výsledky externích evaluátorů, ale přesto činil závěry o nízké efektivitě a dopadu intervencí.

NKÚ rovněž tvrdí, že Praha podporovala kulturně komunitní centra výrazně více, než například azylové domy a sociální byty. Taková interpretace je zcela zavádějící. Žádná z aktivit nebyla uměle upřednostňována, ovšem o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem, než o ostatní aktivity. Řídicí orgán hned od počátku vytvořil všechny nezbytné podmínky pro to, aby žadatelé měli přístup k finančním prostředkům napříč všemi podporovanými aktivitami.

NKÚ ve svém závěru kromě jiného uvádí, že hlavní město pravděpodobně nesplní hodnoty budovaných zařízení k posílení sociální infrastruktury, které si v operačním programu stanovilo. Tento závěr je více než předčasný. První výzvy byly vyhlášeny až v roce 2016 a před sebou má program téměř pět let implementace, během nichž se situace bude vyvíjet.

Odmítnout je nutné rovněž výtku, že Praha sociální podnikání zvýhodňuje více než Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přestože je situace na trhu práce v hlavním městě lepší než v jiných regionech. Nejen, že rozhodnutí o podmínkách je do značné míry zcela v kompetenci každého řídicího orgánu, ale zároveň jsou tyto podmínky konzultovány s relevantními partnery a odborníky na tuto problematiku. Teprve ve spolupráci s nimi dochází ke stanovení finálních podmínek, za jakých bude podpora poskytována. Je třeba také uvést, že nastavení těchto podmínek odpovídá všem pravidlům i legislativě.

Závěrem je nutné zdůraznit, že oblast evropských fondů a tedy i činnost Odboru evropských fondů MHMP je předmětem pravidelných a velmi častých nezávislých auditů a kontrol. Jejich výsledky dlouhodobě potvrzují, že řídicí orgán Operačního programu Praha – pól růstu svoji činnost vykonává správně a v rámci auditovaných podpořených projektů napříč všemi prioritními osami je shledávána naprosto minimální chybovost, která se pohybuje výrazně pod stanovenou maximální hranicí.