Praha přežila povodeň a znovu žije naplno - Večerník Praha - 4.8.2003

Od velké povodně v Praze už uplynul téměř rok. Škody na majetku města přesáhly patnáct miliard korun a dalších patnáct miliard škod bylo na majetku soukromém. Za stav městské pokladny, odpovídá náměstek primátora Prahy Jiří Paroubek, jehož jsme požádali o rozhovor.

Jak přežila povodně městská kasa?

Pro krytí zhruba třetiny povodňových škod jsme našli zdroje v rozpočtu města, ale zaplatili jsme za to utlumením řady rozvojových projektù. Nebýt povodní, dali bychom například na výstavbu trasy C metra o zhruba pět set až šest set milionù korun více. Další zhruba 4,5 miliardy korun kryjeme z úvěrů Evropské investiční banky. Zatím půl miliardy korun představuje dohodnutý úvěr ze Státního fondu rozvoje bydlení a tyto peníze slouží na opravy domovního majetku města i fyzických a právnických osob. A od státu jsme získali dotaci 2,8 miliardy korun na obnovu metra. Z Fondu solidarity nám vláda uvolnila 1,9 miliardy korun. Stručně shrnuto: Praha přežila povodeň a finančně přežila i likvidaci jejích následkù

Co na to zahraniční investoři?

Banky nám půjčují peníze za velmi výhodných podmínek. Udrželi jsme rating města, získali výhodné úvěry na obnovu a zachovali jsme si a možná ještě zvýšili atraktivitu pro investory. A v některých oblastech, postižených povodní, bude loňská katastrofa zřejmě působit naopak jako silný motor rozvoje.

Hodnotíte stejně kladně i odstraňování škod na soukromém majetku?

Tady je situace složitější, protože finanční zdroje mají různí majitelé nemovitosti různé. A nepochybuji o tom. že i jejich hodnocení pomoci ze strany státu i města bude stejně rozporné. Osobně si myslím, že především státní pomoc byla často zatížena zbytečnou byrokracií a nepružná.

Jak pomohlo město?

Město věnovalo 20 tisíc korun na byt, celkem přes 40 milionů korun. Další formou pomoci byly půjčky pro obyvatele nejvíce poničených bytů. Vytvořili jsme společný produkt Prahy a České spořitelny a poskytovali hotovostní půjčky do výše 200 000 korun Pražanům na jednu bytovou jednotku. Město za tyto občany platí řádné úroky po dobu až osmi let. Těchto zvýhodněných úvěrů bylo uzavřeno 136. Obdobný byl i úvěrový produkt Prahy a Komerční banky, tentokrát v bezhotovostní formě.

Jak se starost města projevila v nejpostiženějších místech?

Nechci vyčíslovat prostředky poskytnuté na obnovu Karlina a dalších postižených oblastí a nechci ani hodnotit to, zda pomoc byla vždy dostatečná a dostatečně rychlá. Pro toho, kdo přišel o domov, není taková vlastně žádná pomoc. Praha zajistila náhradní bydlení tisícům lidí. postavila s obrovskými investicemi náhradní byty a nyní jsme přistoupili i na zvláštní režim pomoci lidem v Lahovicích a Lahovičkách, kde jsme ochotní vykoupit ty, které nelze před velkou vodou ochránit. Stovky milionù korun naopak investujeme do protipovodňové ochrany naprosté většiny území města.

Jaký je nejdůležitější výsledek celého snažení?

Praha necelý rok po povodních žije normálně, je obnoveno metro, většina komunikací i ostatního veřejného majetku, postižení lidé v naprosté většině normálně bydlí a stihli jsme uklidit i pražská nábřeží. Nevím, zda jsme těsně po povodních všichni věřili tomu, že touto dobou budeme zase žít v takovém městě, jaké je dnes. Tisíce lidí zaslouží obrovský dík za prácí, kterou v uplynulém roce pro město odvedli.

Děkuji za rozhovor

Petr Pospíšil