Prohlášení primátora Jana Kasla
Primátor Jan Kasl vydal následující prohlášení:
"Tiskové prohlášení primátora hlavního města Prahy Jana Kasla ze dne 28.5.2002
Po dlouhém a pečlivém uvážení jsem se rozhodl zítra, 29. května 2002, odstoupit z funkce primátora hlavního města Prahy a současně ukončit své členství v Občanské demokratické straně. Protože však cítím odpovědnost k voličům, ponechám si svůj mandát v zastupitelstvu až do podzimních voleb. Zastupitelstvo hl. města Prahy bude ještě rozhodovat o některých velmi podstatných záležitostech, na které mám vlastní názor. Nehodlám také svým protivníkům zjednodušit situaci tím, že námitky, které proti jejich plánům mám, na zasedání zastupitelstva ani nezaznějí. Proto považuji za svou povinnost zůstat v zastupitelstvu.
Odcházím z funkce primátora hlavního města Prahy především proto, že jsem rozčarován tím, jak postupuje Rada HMP a jak neochotně přijímá snahy o změny v chování vedení hlavního města. Stále více a více sílí můj pocit, že při rozhodování radních za ODS převažují osobní zájmy nad zájmy občanů. Jako jeden z jedenácti členů rady nesu za všechna rozhodnutí spoluzodpovědnost. To je pro mne nadále nepřijatelné.
Odcházím z funkce primátora také proto, že se mi nepodařilo přesvědčit kolegy z vedení radnice o nutnosti rozhodného tažení proti korupčnímu prostředí.
Na konci dubna jsem zastupitelstvu předložil devítibodový program reagující na připomínky občanů, domácích i zahraničních podnikatelů, že Praha nepostupuje dostatečně důrazně proti korupčnímu prostředí. Zastupitelstvo tehdy uložilo radě tento program rozpracovat a předložit návrh jednotlivých kroků na zasedání 30.5. Pražanům jsem pak mohl slíbit, že rada navrhne takový postup, který viditelně povede ke skutečným změnám. Postup, který přinese více „světla“ do rozhodování radnice.
Z jednání, která kolem plnění tohoto úkolu probíhala, jsem nabyl jednoznačné přesvědčení, že členové rady – i vedení úřadu – dávají přednost pseudozměnám.
Pokládám za příznačné, že jedinou skutečně viditelnou reakcí na moje výzvy od roku 1999 ke změně chování radnice, úřadu i k reformě strany byly především opakované pokusy pražské ODS odstranit mě z funkce primátora. Nevzdávám se, nehodlám však svým setrváním ve funkci jakkoli zaštiťovat chování těch druhých.
Odcházím z ODS poté, co jsem ztratil poslední zbytky důvěry ve vedení pražské ODS, které se mne ostatně chtělo zbavit po většinu mého působení na radnici.
Odcházím z ODS poté, co jsem definitivně ztratil naději, že strana se nakonec přece jen vydá cestou vnitřní proměny. Do poslední chvíle jsem věřil, že se v ODS podaří vyvolat proces, který povede k otevřenému zhodnocení minulých úspěchů i proher. V září 1999 jsem napsal v MF Dnes, že by vedení ODS mělo odložit růžové brýle, přestat si namlouvat, že všichni členové ODS jsou čestní a bezúhonní a zbavit se falešné loajality kryjící prospěcháře. Na ideových konferencí i na loňském kongresu jsem se snažil získat své kolegy pro myšlenku, že by se ve straně měla prosadit otevřenost namísto intrikářství, citlivost vůči starostem a potřebám lidí před osobním prospěchem a schopnost komunikace místo uzavřenosti.
Rozhodně netvrdím, že bych byl se svými snahami v ODS zcela osamocen. Stále více jsem si však uvědomoval, že potřebu změnit tvář strany, pociťují spíše jednotlivci než většina. Potvrdil mi to i poslední regionální sněm pražské ODS, na němž upevnili své pozice právě ti lidé, kteří podle mého názoru využívají stranu především k vlastnímu prospěchu.
Z ODS neodcházím lehce, protože jsem v ní byl od samého počátku a protože jsem jí věnoval mnoho let práce a úsilí. S naprostou věrností a upřímností jsem její barvy hájil i ve funkci primátora hlavního města Prahy. Bohužel, mé pojetí politiky jako služby občanům, mé vnímání loajality, která nemůže v zájmu stranické poslušnosti zakrývat a maskovat neschopnost, aroganci či korupci, se dostalo do konfliktu s těmi, kteří reprezentují ODS v Praze. S těmito lidmi jsem svedl marný boj.
Nemám však v úmyslu odejít z politiky, přestože mne žádná strana nepřesvědčuje o tom, že bych do ní chtěl vstoupit. Nicméně intenzivně přemýšlím o svém dalším veřejném působení, které by mi umožnilo přispět k řešení skutečných problémů občanů v Praze i celé zemi.
Odcházím, abych se vrátil.
V Praze dne 28.5. 2002 Jan Kasl
"Tiskové prohlášení primátora hlavního města Prahy Jana Kasla ze dne 28.5.2002
Po dlouhém a pečlivém uvážení jsem se rozhodl zítra, 29. května 2002, odstoupit z funkce primátora hlavního města Prahy a současně ukončit své členství v Občanské demokratické straně. Protože však cítím odpovědnost k voličům, ponechám si svůj mandát v zastupitelstvu až do podzimních voleb. Zastupitelstvo hl. města Prahy bude ještě rozhodovat o některých velmi podstatných záležitostech, na které mám vlastní názor. Nehodlám také svým protivníkům zjednodušit situaci tím, že námitky, které proti jejich plánům mám, na zasedání zastupitelstva ani nezaznějí. Proto považuji za svou povinnost zůstat v zastupitelstvu.
Odcházím z funkce primátora hlavního města Prahy především proto, že jsem rozčarován tím, jak postupuje Rada HMP a jak neochotně přijímá snahy o změny v chování vedení hlavního města. Stále více a více sílí můj pocit, že při rozhodování radních za ODS převažují osobní zájmy nad zájmy občanů. Jako jeden z jedenácti členů rady nesu za všechna rozhodnutí spoluzodpovědnost. To je pro mne nadále nepřijatelné.
Odcházím z funkce primátora také proto, že se mi nepodařilo přesvědčit kolegy z vedení radnice o nutnosti rozhodného tažení proti korupčnímu prostředí.
Na konci dubna jsem zastupitelstvu předložil devítibodový program reagující na připomínky občanů, domácích i zahraničních podnikatelů, že Praha nepostupuje dostatečně důrazně proti korupčnímu prostředí. Zastupitelstvo tehdy uložilo radě tento program rozpracovat a předložit návrh jednotlivých kroků na zasedání 30.5. Pražanům jsem pak mohl slíbit, že rada navrhne takový postup, který viditelně povede ke skutečným změnám. Postup, který přinese více „světla“ do rozhodování radnice.
Z jednání, která kolem plnění tohoto úkolu probíhala, jsem nabyl jednoznačné přesvědčení, že členové rady – i vedení úřadu – dávají přednost pseudozměnám.
Pokládám za příznačné, že jedinou skutečně viditelnou reakcí na moje výzvy od roku 1999 ke změně chování radnice, úřadu i k reformě strany byly především opakované pokusy pražské ODS odstranit mě z funkce primátora. Nevzdávám se, nehodlám však svým setrváním ve funkci jakkoli zaštiťovat chování těch druhých.
Odcházím z ODS poté, co jsem ztratil poslední zbytky důvěry ve vedení pražské ODS, které se mne ostatně chtělo zbavit po většinu mého působení na radnici.
Odcházím z ODS poté, co jsem definitivně ztratil naději, že strana se nakonec přece jen vydá cestou vnitřní proměny. Do poslední chvíle jsem věřil, že se v ODS podaří vyvolat proces, který povede k otevřenému zhodnocení minulých úspěchů i proher. V září 1999 jsem napsal v MF Dnes, že by vedení ODS mělo odložit růžové brýle, přestat si namlouvat, že všichni členové ODS jsou čestní a bezúhonní a zbavit se falešné loajality kryjící prospěcháře. Na ideových konferencí i na loňském kongresu jsem se snažil získat své kolegy pro myšlenku, že by se ve straně měla prosadit otevřenost namísto intrikářství, citlivost vůči starostem a potřebám lidí před osobním prospěchem a schopnost komunikace místo uzavřenosti.
Rozhodně netvrdím, že bych byl se svými snahami v ODS zcela osamocen. Stále více jsem si však uvědomoval, že potřebu změnit tvář strany, pociťují spíše jednotlivci než většina. Potvrdil mi to i poslední regionální sněm pražské ODS, na němž upevnili své pozice právě ti lidé, kteří podle mého názoru využívají stranu především k vlastnímu prospěchu.
Z ODS neodcházím lehce, protože jsem v ní byl od samého počátku a protože jsem jí věnoval mnoho let práce a úsilí. S naprostou věrností a upřímností jsem její barvy hájil i ve funkci primátora hlavního města Prahy. Bohužel, mé pojetí politiky jako služby občanům, mé vnímání loajality, která nemůže v zájmu stranické poslušnosti zakrývat a maskovat neschopnost, aroganci či korupci, se dostalo do konfliktu s těmi, kteří reprezentují ODS v Praze. S těmito lidmi jsem svedl marný boj.
Nemám však v úmyslu odejít z politiky, přestože mne žádná strana nepřesvědčuje o tom, že bych do ní chtěl vstoupit. Nicméně intenzivně přemýšlím o svém dalším veřejném působení, které by mi umožnilo přispět k řešení skutečných problémů občanů v Praze i celé zemi.
Odcházím, abych se vrátil.
V Praze dne 28.5. 2002 Jan Kasl
28. května 2002
28. května 2002