Strážníci na sprejery sami nestačí

Slovo - 2.4.2001
Praha je nejpomalovanějším městem v Evropě. Město iměstské části vydávají na odstraňování graffiti ročně miliony. Radnice chce do boje se sprejery zapojit veřejnost.

Praha - Graffiti někdo vnímá jako druh umění, které má v moderním velkoměstě své místo a polidšťuje bezvýrazné šedivé plochy, jiný zase jako vandalismus hodný odsouzení. Mezi autory pouličích artefaktů se určitě najdou talenty, ale většinou jde o životní postoj. "Graffiti je pro mě určitý pohled do zrcadla, na mě samotného i na svět kolem," připustil jeden ze sprejerů, kteří si nedávno přišli do Rudolfina veřejně promluvit se zástupci města. Takové sebepoznávání ale stojí velké peníze. Jen vloni dala radnice na odstraňování nápisů ze svých budov v centru Prahy tři a půl milionu korun, dalších pět a půl milionu stály opravy pomalovaných fasád škol. Letos už se počítá s dvaceti miliony, ale ani to nebude na úplnou očistu stačit. Vedení města si slibuje určité zlepšení od kampaně nazvané "Praha v srdci sprejerů?", která začala letos v lednu. "Jde nám o to, aby lidé začali graffiti vnímat jako problém a snažili se s tím něco dělat. Nejdůležitější je přistihnout sprejera při činu. A to není jenom věc městské policie, ale také lidí," uvedla ředitelka odboru pro styk s veřejností pražského magistrátu Alena Ježková. Strážníkům se vloni podařilo chytit jen osm sprejerů a pomoc lidí by přivítali. S nápadem občanských hlídek vybavených mobilními telefony přišel ředitel městské policie Radim Chyba. V Praze 5 dokonce nabízejí lidem za pomoc při dopadení sprejera pětitisícové odměny. " Pár lidí se ozvalo, ale většinou už pozdě," připustil mluvčí radnice Vít Drbal. Smíchovské radnici se podařilo vyčistit od graffiti okrajové části obvodu, ale centrum je pořád pomalované. Obci totiž patří jen pětina domů. Činnost sprejerů se snaží omezit i Praha 6. Už dva roky se tři vybrané firmy starají o to, aby žádý nový nápis na obecním domě nepřežil čtyřiadvacet hodin. "Je to nejrychlejší možná odpověď, která sprejerům bere chuť do díla," tvrdí starosta Pavel Bém s tím, že takový postup přijde radnici ročně asi na deset milionů korun. Ne všichni sprejeři ale vidí smysl života v tom, že se jim podaří znehodnotit svým "tagem" čerstvě natřenou fasádu nebo vůz metra. "Jsme ochotni komunikovat s těmi, kterým jde o výtvarnou kultura města, a chceme pro ně vyčlenit legální plochy. Mohly by to být například betonové zdi podchodů pod ulicí Strakonická," uvedla Alena Ježková s tím, že vyčlenění to je jen okrajové řešení problému. "Chceme se především zaměřit na lepší ochranu objektů a na účinnější postihy sprejerů," dodala Ježková. S tvrdými sankcemi se počítá v připravované novele trestního zákona. Kromě vysokých pokut může sprejerům hrozit až několik let vězení.