Tančící dům-článek radního hl. m. Prahy Bohumila Černého, otištěný v Listech hl. m. Prahy, čísle červen 2006

Listy hlavního města Prahy | 1.6.2006 | rubrika: Pražské zpravodajství | strana: 7 | autor: Mgr. Bohumil Černý

Praha je známa především svými historickými památkami moderní architektura v Praze většinou zahrnuje prvorepublikové období, kdy se stává mezinárodně a světově proslulou. Dnes je to již také historie. éra socialismu pak měla zcela jiné starosti. a tak Praze chybí moderní současná architektura světových parametrů. existuje však jeden příklad takové architektury, který vzbudil zasloužený ohlas ve světě. Je to Tančící dům na rašínově nábřeží, od jehož zkušebního provozu a slavnostního otevření uplyne v tomto měsíci 10 let.

Proluku po domě zničeném při americkém náletu na Prahu koupila v roce 1992 pojišťovna Nationale Nederlanden. Pro stavbu domu vybrala projekt architekta Vlada Miluniče (1941), jenž přizval ke spolupráci světově proslulého architekta franka O. Gehryho (1929). Budova má devět nadzemních a dvě podzemní podlaží. Do železobetonové konstrukce je zakomponováno 99 originálních fasádních panelů. Svůj název získala budova díky svým dvěma věžím, připomínajícím postavy legendárních tanečníků: Ginger rogersové a freda astaira. Tanečníka charakterizuje věž kamenná, tanečnici skleněná. Na vrcholu „mužské věže“ je umístěna kopule s konstrukcí z kovových trubek potažená nerezovou síťovinou s oky. Představuje hlavu Medúzy. autorem této kopule je frank O. Gehry. Na tvorbě interiéru se podílela také známá londýnská architektka českého původu eva Jiřičná.
Tančící dům se svou ojedinělou formou, plasticky řešenou architekturou a vstupem do prostoru ulice masivními sloupy stává ojedinělým příkladem kvalitní současné architektury. V roce 1996 získává po zásluze prestižní ocenění amerického časopisu Time.

Foto autor| FOTO: DAVID TURECKÝ

O autorovi| Mgr. Bohumil Černý, radní hl. m. Prahy