04222003-Metro-O potřebě úklidu, který k jaru patří

O potřebě úklidu, který k jaru patří

22.4.2003 Metro str. 04  Publicistika

Pavel Bém, PRIMÁTOR  Pavel Bém 

O potřebě úklidu, který k jaru patří

sloupek

Přiznám se, že i když na kolo usedám sporadičtěji než kdykoliv předtím, přesto mám poměrně dobrý přehled o řadě míst, za něž nezbývá než se stydět. Přitom jakékoliv výmluvy jsou k ničemu: je neomluvitelné, že dopouštíme, abychom žili obklopeni nepořádkem, abychom tolerovali, že ho někdo jiný vytváří. Z toho, co se již v minulých týdnech podařilo, zřetelně vyplývá, jak malicherné důvody leckdy vedou k apatii a odkládání věcí zcela jednoduchých. Stačily dva tři telefonáty, domluva několika lidí, kteří se do té chvíle neznali – a výsledek se dostavil ne v řádu týdnů, ale dní. Magistrátní odbor městské zeleně zvládl velmi dobře obnovu Stromovky – ta doslova přežila svou smrt. Uklizeny jsou centrální pražské parky. V severní části toku Vltavy Prahou jsou znát zásahy pracovníků Povodí Vltavy, zvláště v okolí Podbaby, Sedlce a Libně, na jihu poblíž Zbraslavi také, bylo zde odvedeno nesmírné množství práce. A dobře víme, že "do hry" lze zapojit další organizace i jednotlivé dobrovolníky. Velmi spoléhám při těch nejtěžších pracích na pomoc Armády ČR.

Také z železničních náspů a okolí tratí na severu Prahy zmizel ze dne na den neuvěřitelný nepořádek. České dráhy velmi rychle pochopily, že jde nejenom o jejich vlastní ostudu, ale o neblahou vizitku celé metropole. Společnost "Oživení" se iniciativně přihlásila k důkladnému úklidu břehů Botiče, neboť i jeho okolí se každoročně mění v odpornou skládku. Ozývají se i první dětské organizace a spolky, mezi nimi nejenom takové, u nichž je podobná činnost "v popisu práce" (mám na mysli Brontosaury, městskou radu Pionýra a další). Na podzim takřka veškeré aktivity města i finanční prostředky šly na urychlené odstraňování následků povodní, nikoliv na běžnou údržbu města. To se ale tento měsíc změnilo a já si jen přeji, aby do konce května byla Praha opět jarním městem, aby oba břehy Vltavy, ale také Berounky nebo Botiče byly vyčištěny a rekultivovány.

 Za necelé dva měsíce rozhodneme v referendu o vstupu naší země do Evropské unie. Završíme tak několikaletou snahu o návrat Prahy i celé České republiky do evropského společenství. Namítnete oprávněně, že Praha už součástí Evropy několik set let ve skutečnosti je; přesto lze očekávat, že vstupem do EU se přiblížíme rozhodovacím procesům o budoucnosti starého kontinentu a koneckonců se také dostaneme blíže k finančním zdrojům. Samozřejmě nemůžeme počítat s tím, že vše, co se bude líbit nám, se bude líbit i ostatním, a že s bruselskými rozhodnutími budeme vždy souhlasit. Budeme však požívat stejných výhod a práv jako Němci, Britové nebo Řekové. Počítáme rovněž s možností umístit v Praze některá ze správních či administrativních rozhodovacích center EU. I to může zpětně přinést řadu výhod.

 V žádném případě však nedojde k jakémukoliv mávnutí kouzelným proutkem – a mám-li volně navázat na úvodní téma, ani pak nebude nikdo uklízet za nás, nikdo nebude tolerovat naše vlastní nešvary a zlozvyky. Zůstaneme Pražany a Čechy se všemi právy, ale také se svou odpovědností. To zdůrazňuji právě proto, že se stále ještě setkáváme se zakořeněným pocitem "on to někdo udělá za nás". Uklidí, postará se o naše bydlení, penzi, péči o zdraví. Ve skutečnosti se žádný takový zázrak nestane a nám nezbude, než abychom si skutečně "zametli před vlastním prahem". Nepořádek v ulicích často vytváříme my sami. A tak dovolte závěrem – Praha bude jistě s přicházejícím sluníčkem krásnější a čistší, ale musíme si v tom každý trochu pomoci.