1.4.2003 – TZ Monitorovací stanice kvality ovzduší

Rada hlavního města Prahy souhlasila se záměrem finančně pokrýt provoz pěti monitorovacích stanic kvality ovzduší v síti AIM a pověřila RNDr. Miloše Gregara, radního zodpovědného za tuto oblast, aby jednal s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) o koordinaci monitoringu tak, aby lépe vyhovoval potřebám města.

V současné době je v Praze v provozu 13 kontinuálních monitorovacích stanic kvality ovzduší v síti Automatického imisního monitoringu (AIM). Tato celorepubliková síť je provozována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Názvy stanic v Praze charakterizují i jejich umístění. Jsou jimi stanice: Náměstí Republiky, Kobylisy, Riegrovy sady, Lyčkovo náměstí, Braník, Vysočany, Libuš, Počernická, Mlynářka, Vršovice, Santinka, Smíchov a Veleslavín. Stanice monitorují všeobecnou kvalitu ovzduší s výjimkou stanice Smíchov, která slouží především k monitorování situace na jižní straně Strahovského tunelu.

ČHMÚ připravil v celé republice plán tzv. optimalizace měřicí sítě, který již plně respektuje mezinárodně platné zásady pro umisťování monitorovacích stanic a současně provádí redukci jejich počtu. Důvodem pro redukci je zejména nárůst nákladů na provoz stanic. V rámci této redukce navrhl ČHMÚ rovněž snížení počtu stanic v Praze, a to ze stávajících 13 stanic na 8 stanic, přičemž navrhuje instalaci jedné nové stanice v Legerově ulici v souladu s požadavkem, aby byla monitorována nejznečištěnější místa. V základní síti by tak mělo být 9 stanic. Ke zrušení jsou navrženy stanice Braník, Santinka, Lyčkovo náměstí, Počernická a Vršovice.

Tento vývoj nelze rozhodně pokládat za optimální. Monitorování ovzduší je v současné době a bude i nadále velmi důležitým podkladem pro celou řadu činností, mezi nimiž je nutno zmínit zejména územní plánování nebo provozování smogového varovného a regulačního systému. Pro Prahu jako oblast ze zhoršenou kvalitou ovzduší je zákonem o ochraně ovzduší stanovena povinnost vyhodnocovat kvalitu ovzduší prioritně měřením. V reálné praxi se i za stávající situace stává poměrně často, že při činnostech Magistrátu i jednotlivých městských částí je shledáván nedostatek relevantních informací o kvalitě ovzduší v jednotlivých lokalitách. Pro město je charakteristická značná nesourodost v kvalitě ovzduší i mezi relativně blízkými lokalitami. Redukcí počtu stanic by byly tyto problémy dále prohlubovány. Proto se ukazuje jako žádoucí zachovat dosavadní hustotu sítě v Praze s tím, že by bylo vhodné provést určitou optimalizaci umístění těch stanic, které jsou zatím navrženy ke zrušení, aby lépe vyhovovaly potřebám města. Podobné organizační uspořádání měřící sítě, kdy základní státní síť je zahušťována dalšími stanicemi, jejichž provoz je financován lokálními autoritami, je znám z řady zemí například Velká Británie a Francie. Obdobně již několik let financuje Magistrát města Brna provoz několika stanic na svém území.