Záznam z Výboru dopravy ZHMP, ze dne 23.9. 2004
Přítomni: Ing. Laudát, prof. Ing. Moos, CSc., p. Šteiner, p. Ambrož, p. Zajíček, RNDr. Habrnál, Mgr.Černý, p.Mihaliček, Ing. Hejl
Omluveni.: p.Gál, p.Slezák
Přítomni přizvaní: Ing. Jílek, Ing. Prokel, Ing. Adámek, Ing. Dostál, Ing. Kadlec, Ing. Mathé, Mgr. Kolínská, Ing. arch. Lejčar, p.Kramár, Ing. Pliška .
Předložené písemné materiály:
Publikace Železnice Regiony Evropa – předložil zástupce ČD pro hl.m. Prahu Ing. Adámek
Pozvánka na 7.října ve 12,00 hod v Masarykově salonku na Hlavním nádraží v Praze (slavnostní předání patnácté soupravy elektrické příměstské jednotky řady 471 do provozu ČD).
Úvodem:
Ing. Laudát, předseda VD ZHMP zahájil jednání v 16,15 hod. (z důvodu vzniklých technických problémů), přivítal přítomné a vyzval k připomínkám k zápisu z minulého jednání výboru. Připomínky nebyly vzneseny a zápis byl jednomyslně schválen.
Předseda dal hlasovat o požadavku pozvaných zástupců iniciativ o možnosti natáčení bodu 2) dle programu. Hlasování: 4 členové pro a 5 členů se zdrželo hlasování. Pořízení záznamu nebylo povoleno.
Program jednání:
1) Dopravní logistika - Prof. Ing. Moos, CSc.
2) Alternativní názory na řešení dopravy v Praze - Ing. arch Lejčar
3) Různé
Program byl jednomyslně schválen.
V úvodu se zmínil o přípravě informačního střediska, jehož umístění v Řásnovce 8, v I.patře schválila Rada HMP. Bude podporována maximalistická varianta pro jeho vybavení s představou, že polovinu nákladů by uhradily společnosti.
K bodu 1) vystoupil místopředseda VD prof. Ing. Moos,CSc.
Uvedl, že city logistika se dělí na skladovací a dopravní. Poukázal na deficit synergických funkcí v Evropě oproti Spojeným státům americkým, které dominují v ekonomice nad ostatními regiony. Týká se především souběhu činností a vzájemných vazeb produkčních funkcí. Evropa se snaží tento deficit dohonit, o to se snaží města. Koncentrace produkčních sil přináší komplikace v zatížení městských komunikací a dochází ke kolapsům v dopravě. Ekonomický růst je závislý nejenom na lidských zdrojích, materiálových zdrojích, ale na jejich dobré uspořádanosti.
Města si pomáhají restriktivně, např. omezováním tonáže zásobovacích jednotek, noční dobou, použití tichých vozidel a pod. Existují systémy svazkového uspořádání logistických center, ze kterých jsou podle režimu stanoveného městem realizuje rozvoz zboží, resp. svoz.
Ukázal na různá schémata distribuce zboží ve městě. Je zapotřebí realizovat zásobování ve vhodném čase nikoliv pro výrobu, ale pro život města.
Cíle logistiky: zvýšení produktivity vlastních zásobovacích a produkčních systémů, rozšíření výkonnostního spektra. Snahou je, aby podnikatelé instalovali náročné skladovací procesy do fungujících center, což přináší úsporu v počtu vozidel a tím snížení emisí. Předvedl evropská logistická centra s moderními skladovacími prostorami.
Z hlediska dopravní politiky nás zajímají tři okruhy dopravní logistiky:
- vedení dopravy po komunikacích, omezení tonáže, změna typu vozidel na alternativní paliva.
- řízení těchto procesů- segmentace v čase
- uzlové body v procesu – tam, kde se komunikace vhodně kříží se železnicí.
V diskusi vystoupil p. Zajíček s dotazem ohledně vlivu města na vlastníky vleček, které nejsou ve vlastnictví ČD. Neexistuje základní partner s kým je možno jednat. Není znám nástroj k usměrnění těchto center z hlediska zájmu města. Např. u Rudné vzniklo centrum, které není napojeno na vlečku a tím je zatěžována D5. Chybí realizovatelnost toho logického procesu.
Prof. Ing. Moos uvedl, že při zpracovávání Strategického plánu hl.m. Prahy lze toto ještě podchytit a umístit centra v blízkosti žel. uzlů.
Ing. Laudát omluvil ředitelku SURM Ing. Kubíkovou a uvedl, že v ÚPn jsou vytvořeny oblasti, kde by měly být dopravní terminály. Problémem je odpor městských částí a občanů ke zřizování těchto center např. u Smíchovského nádraží. Realizace center je ryze privátní záležitostí, viz evropské metropole.
Pokud se týká požadavku na zavedení nočního zásobování, je to problém legislativní, v minulosti se prováděná opatření dle názoru Ing. Rajcharta neosvědčila. Poukázal na problémy pivovaru na Smíchově a Carrefour u Anděla, kam zajíždějí z celé republiky těžká vozidla.
P. Zajíček poukázal na možnosti ČD využít volné prostory při žel tratích a zda nepřipravují ČD výstavbu center na těchto pozemcích.
Ing. Adámek informoval, že na území u Smíchovského nádraží byla lokalita, ale v poslední době je její využití nereálné. Uvažuje se s využitím prostoru pro nákladní dopravu u nákladového nádraží na Žižkově, ale je zde odpor MČ Prahy 3, dále s prostorem na spojce Malešice – Běchovice, kde by mělo být velké logistické centrum (kontejnerové překladiště). Jiné prostory v Praze nejsou, bude nutno je najít mimo Prahu.
V současné době se zpracovává novelizace studie obsluhy Prahy a okolí hromadnou dopravou, která má být rozšířena i o řešení nákladní dopravy v Praze.
Usnesení ke vstupní informaci nebylo přijato. Ing. Laudát jednání k tomuto bodu uzavřel s tím, že až budou přítomni zástupci SURM bude usnesení přijato.
Předal slovo zástupci ČD pro hl.m Prahu Ing. Adámkovi, který členům VD ZHMP předal publikaci Železnice,Regiony, Evropa jejíž slavnostní křest bude 29. září ve 14,00 hod. v salonku na Hlavním nádraží a zároveň pozval členy na slavnostní předání patnácté soupravy elektrické příměstské jednotky řady 471 do provozu ČD, které se koná dne 7.října ve 12,00 hod v Masarykově salonku na Hlavním nádraží v Praze.
K bodu 2) Alternativní názory na řešení dopravy v Praze vystoupil Ing. arch. Lejčar.
Uvažovaný bod „O korupci v pražské dopravě“ (p. Tomáš Kramár) nebyl z časových důvodů uveden.
Ing. arch. Lejčar v úvodu uvedl, že v dubnu byl celý program uveden na přednášce v Senátu ČR.
Zmínil se o urbanizaci Prahy v 60. a 70. letech.
Uvedl dílčí témata:
- regulace automobilové dopravy
- rozvoj veřejné dopravy
- humanizace uličních prostorů a rozvoj cyklistiky.
Poukázal na Zákos 1986, řešení nezávislé komise v r. 1991, HUS v r.1996 , návrh varianty SOS r. 2004.
Strategie: přednostně dokončit Pražský okruh, jen se lišíme názorově časově v etapách.
Uvedl představy vedení městského okruhu.
Zavedení mýtného – dostalo se do strategického plánu města.
K rozvoji veřejné dopravy:
Žijeme z minulé doby z hlediska rozvoje tramvajové dopravy a sítě. Zmínil zanedbaný rozvoj příměstské žel dopravy, metrománii, nutnost lehkých kolejových systémů. Z hlediska vedení žel. dopravy chybí průjezdný model městem, obnova zastávek. Strategie: zrovnoprávnit příměstskou železnici s ostatními subsystémy veř. dopravy, zajistit jinou filozofii D metra (lehké metro).
K humanizaci uličních prostorů a rozvoj cyklistiky
Humanizovat SJM. Realizuje se vkládání příčných prahů. Věnovat se rozvoji zón 30, cyklistických tras apod.
Nahradit městský okruh polookruhem, revidovat koncepci města.
V diskusi vystoupil radní Šteiner, který positivně hodnotil společnou snahu přednostního dokončení Pražského okruhu. K tématu podpory MHD se důrazně ohradil proti rčení, že žijeme z minulé doby v rozvoji tramvajové dopravy. Za posledních 10 let město dokončilo cca 10 km tratí a ne jednoduchých. Město investuje nejen do rozvoje tramv. tratí, ale i do obnovy a modernizace vozového parku cca 4 mld. ročně, přičemž stát se na tomto objemu nepodílí. Praha modernizuje 50 ks a v příštím roce 60 ks tramvají ročně, včetně nízkopodlažních. Byl uzavřen tendr pro Prahu na dodávku nízkopodlažních vozidel.
K provozu metra D je souhlas s prověřením možnosti alternativního pojetí lehkého metra, pravděpodobně automatického. Rada HMP rozhodla o tom, že nově budované trasy metra nebudou zařazovány do ochranného systému, nebude nutno je dimenzovat pro civilní účely.
K tramv. trati v Bohnicích podal informaci, že proti jsou občané sídliště z důvodu obavy z hluku. Jinak je obsažena v ÚPn. K ostatním problémům doporučil výměnu názorů i mimo jednání výboru.
Ing. Laudát poděkoval za vystoupení, positivně hodnotil založení tras metra v centru umožňující založení energetických systémů do kolektorů. Potvrdil, že stát Praze nepřispívá na rozvoj tramv. tratí.
Přislíbil se vrátit k této problematice v příštím roce.
Ing. Mathé – SŽDC SS Praha – v diskusi zdůraznil, že železniční doprava je v Praze financována plně z prostředků státu. Ohradil se k některým informacím Ing. arch. Lejčara, kdy došlo k špatné informaci v tom smyslu, že železnice nepřijímá průjezdní charakter žel. příměstské dopravy Prahou, naopak veškeré investice, které se připravují podporují její maximální průjezdnost, nejen té příměstské přímé, ale i meziměstské dálkové dopravy. Zastávka Krejcárek nemá dopravní význam k tomu, aby byla financována z veřejných prostředků. Vyšehrad není vhodná v oblouku z důvodů zajištění bezpečnostních a pohodlí cestujících. K problematice trati Praha –Kladno probíhají jednání na postupné přebírání investorství této akce na Správu žel. dopravní cesty, včetně odbočky na letiště. Je připravována dokumentace k ÚR. Propojení Dejvic s Hlavním nádražím brání 14-ti metrový výškový rozdíl. Za určitý dluh pokládá dosud neprovedené propojení pojízdným chodníkem Hlavního nádraží s Masarykovým nádražím.
Oznámil, že 30.9.2004 bude otevřena Seifertova ulice v plném profilu komunikačního uspořádání, což je o dva měsíce dříve oproti předpokladům. Železniční doprava bude v provozu od 9.prosince 2004.
Mgr. Kolínská požádala o vystoupení v listopadu k financování dopravy. Odpovědí je, že lze vystoupit v diskusi, nikoliv v samostatném bloku.
RNDr. Prokeš upozornil ve vztahu ke kolejové dopravě na nutnost urychlení zprovoznění tratě Praha- letiště Kladno, která by měla být průjezdná s ohledem na kapacitu odbavujících se cestujících na letišti (předpoklad 10 mil.za rok), co nejdříve. Doporučil prověřit podzemní variantu vedení trati.
Informoval, že se v únoru zúčastnil semináře o principech plánování dopravy ve Vídni, ze kterého vyplynuly informace např. o osvědčeném šířkovém uspořádání komunikací a byl by rád, kdyby se podobný seminář vědecky podložený uskutečnil příští rok v Praze.
Radní Šteiner informoval, že od roku 1999, kdy byl schvalován ÚPn hl.m. Prahy není o trati Praha – Kladno pochyb, určité názory vyplývají z jednání MČ Praha 6 a 7, kam je třeba napřít pozornost. Pokud se týká připomínky na urychlení údržby tramv. tratí, ročně je rekonstruováno 10 km tratí, což je z hlediska únosnosti a změn ve vedení linek na hranici propustnosti a finančních možností. Tramvajové tratě se provádějí zásadně v protihlukovém provedení.
K alternativám ing. Lejčara je možno se v budoucnu vrátit.
P. Korf uvedl, že o nesouhlasu občanů s tramvají v Bohnicích mu není nic známo, hluk je otázka techn. řešení. Upozornil, že na protesty proti vedení PO Suchdolem nebyl brán zřetel a poukázal na problém dopravy v Dejvicích.
Ing. Laudát - tramvaj Bohnice – Čimice nevypadla z městských úvah. Dojde k přehodnocení priorit ve vztahu k Břevnovské radiále. Jakékoliv prodloužení metra A z Dejvic pomůže Vítěznému náměstí.
Jednání VD ZHMP bylo ukončeno v 18,15 hod. s tím, že druhý bod vystoupení iniciativ bude projednán začátkem příštího roku.
Příští zasedání Výboru dopravy ZHMP se koná
14. října 2004 od 16,00 hod
v zasedací síni Nové Rady I. patro, Mariánské nám. č.2
Program: 1) Změny ÚPn č.719 a 720
2) Presentace studie řešení SJM – Václavské nám.
3) Parkování ve městě
Zaznamenal : Ing. Pliška v.r.
Podpisy: