Fakta a mýty o opravě Karlova mostu

Pokud jde o obvinění ředitele odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy Jana Kněžínka kvůli opravě Karlova mostu, Státní zastupitelství pro Prahu 1 obvinění z trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti k 31. březnu zrušilo.

Radní Ondřej Pecha zopakoval, že se Praha odvolá proti rozhodnutí plzeňského krajského úřadu, který hlavnímu městu minulý týden udělil pokutu 3,25 milionu korun za znehodnocení památkové hodnoty Karlova mostu během jeho rekonstrukce. V Případě, že odvolání u Ministerstva kultury ČR neuspěje, je Praha rozhodnuta se soudit.

„Po katastrofální povodni v roce 1890, která Karlův most pobořila, byla zničená část mostu znovu postavena. Stavělo se z materiálů odlišných od původně použitých. V 70. letech minulého století prošel most velkou rekonstrukcí a ta velmi negativně  zasáhla všechny části, které dnes opravujeme. Na tom bych chtěl demonstrovat, jakým vývojem Karlův most procházel a s jakými problémy se potýkají dnešní stavbaři. Vzhledem k tomu, že toto těleso není homogenní, každý metr, každých deset metrů je jiných, proto je nutno řešit na místě, jakým způsobem se památky chopit, jakým způsobem přistoupit k rekonstrukci. Jinak se hodnotí rekonstrukce od stolu a jinak se pracuje na mostě dnes a denně tak, abychom tuto památku zachránili,“ řekl radní Ondřej Pecha a dodal: „Rekonstrukce stále probíhá. Hlavní město Praha doposud nepřevzalo ani metr rekonstruované stavby, Praha se připravuje na přijetí celého díla. Převezmeme dílo tak, aby bylo v pořádku a ve stoprocentní kvalitě.“

Tak složitá rekonstrukce jako je tomu v případě této chráněné památky, vždycky vyvolá nejrůznější pohledy a odborné diskuse. Podstatné ale je, že most je dnes opravenými částmi zachráněn. Zástupci hlavního města Prahy a odborníci z řad stavitelů dnes předložili argumenty a odborná fakta o provedení opravy Karlova mostu.

Praha opravuje národní kulturní památku z vlastních peněz se souhlasem a schválením památkářů. Protože Karlův most je nejen významná kulturní památka, ale také funkční a používaná komunikace, musí po opravě splňovat všechny normy a parametry platné pro tyto konstrukce.

Po povodních v roce 2002 a kvůli předchozím špatným rekonstrukcím mostu hrozila rychlá destrukce. Bylo potřeba opravit základy mostních pilířů, což Praha provedla v letech 2005 až 2006. Tato etapa opravy byla pro zachování památky zcela klíčová. Dále se musela opravit mostovka, protože do mostu zatékalo a narušovala se tak konstrukce. Následovat bude oprava kamenného pláště mostu.

K první etapě opravy nikdy nebyly vzneseny žádné připomínky. I podstatná část prací z druhé etapy zůstala bez kritiky. Jediné, co vzbudilo veřejnou polemiku, je okrajová část prací – oprava kamenného zábradlí mostu. Parapet mostu byl historicky opravován mnohokrát. Skládá se z cca 6000 kamenů, z nich se ale jen pouhý zlomek dá označit za původní. Většina kamenů pochází z pozdějších období. Velká část tzv. „historických“ kamenů je poničená. Rozsah poškození je vidět teprve po jejich vyjmutí z parapetu. Každý kamen je evidován, fotograficky zdokumentován, jeho stav posuzuje odborná komise a, pokud to jeho stav dovolí, je navrácen do parapetu. Všechny vyřazené kameny jsou uloženy v depozitáři. Nové kameny, kterými jsou nahrazovány původní bloky, jsou řezány z pečlivě vybraného pískovce. Kameny se opracovávají moderní, běžně používanou technikou, kterou odsouhlasil Národní památkový ústav. Kameny jsou kontrolovány i po osazení, pokud se najdou chyby, jsou opraveny nebo odstraněny.

Bc. Ondřej Pecha – radní hl. m. Prahy pro oblast kulturní politiky, památkové péče, cestovního ruchu a volného času.

Do funkce zvolen 22. 12. 2009. Působnost v oblasti podpory vybraných kulturních projektů a vytváření nových kulturních projektů, v oblasti spolupráce s kulturními institucemi působícími v hl. m. Praze, v oblasti spolupráce hl. m. Prahy a MČ s církvemi a náboženskými společnostmi.